Jsem těhotná a přesto kouřím

Před otěhotněním jsem byla dost silná kuřačka - tak 25 až 30 cigaret denně. Hned jak jsem přišla na to, že jsem těhotná, jsem s kouřením ze dne na den sekla. Sice jsem na cigaretu neustále myslela, ale neměla jsem žádné absťáky, tak to nebyla taková hrůza, bylo to jenom o silné vůli a tu jsem měla. Zhruba 3 týdny na to jsem začala mít strašné deprese a úzkosti, nenáviděla jsem sebe i to dítě, v noci nemohla úzkostí spát. Přikládala jsem to těhotenským hormonům a zatla zuby, že to musím vydržet a nějak to odezní. Jenomže bylo to pořád horší. Celý den jsem brečela a pak začala myslet na to, že se zabiju, skočím z okna nebo pod vlak a bude všemu konec. Takhle jsem prožila těhotenství do pátého měsíce. Jednoho večera, když mi bylo obzvlášť mizerně, jsem našla na dně šuplíku krabičku s několika zbylýma cigaretama a jednu si zapálila. Pak hned druhou, další už jsem se bála. Bylo mi zas báječně, po několika dlouhých měsících a druhý den ten pocit přetrval. A tak jsem si zase ty 2 cigarety dala. A od té doby znovu kouřím, je to měsíc. Nikdy ne víc, než 3 denně. Je mi zas psychicky dobře, jsem veselá, na dítě se moc těším, mám plno energie. Jenomže mám zároveň děsný strach, že miminku ublížuju. Když do sebe nasávám kouř, tak to prožívám s tím děckem a nejradši bych si nafackovala. Ale nemůžu si pomoct. Manžel o tom ví a tvrdí, že dvě tři cigarety jsou rozhodně lepší než sebevražedný stavy nebo do sebe cpát v těhotenství antidepresiva. Nevím ale, jestli by ty antidepresiva třeba nebyly lepší než cigarety. Asi se tu do mě pěkně pustíte a jsem na to připravená. Nějaká rada nebo zkušenost by ale pomohla víc.