Re: Podle jakeho vzoru je KAMEN?

Kromě pravidelného skloňování podle měkkého vzoru „stroj“ objevuje zároveň i skloňování podle vzoru tvrdého „hrad“. Paradigma těchto jmen má dva samostatné tvarové soubory skloňování tvrdého i měkkého.

Jde o podstatná jména na -el: burel, hnědel, krevel, kužel, námel, plevel, chmel, tmel, zádrhel;

jména s vkladným -e-: cumel, chrchel, kotel, sopel, uhel;

a dále koukol, apríl, artikul, rubl, úběl.

Obě podoby se neuplatňují u všech jmen a ve všech pádech vždy rovnoměrně vedle sebe, např. se užívá jen na chmelu, ale v kotli.
č. jednotné č. množné
1. p. -l -y/-e
2. p. -u (a)/-e -ů
3. p. -u/-i -ům
4. p. -l -y/-e
5. p. -e/-i -y/-e
6. p. -u/-e/-i -ech/-ích
7. p. -em -y/-i

Podle PMČ je dnes skutečně kolísajících pouze několik: kotel, plevel, kužel, chrchel. Projevuje se totiž silná tendence příklonu jmen tohoto typu ke tvrdému skloňování, zvláště ve 3. a 6. p. j. č. (plevelu, kuželu) a v 6. p. č. mn. (o plevelech, kuželech, v kotlech).

Dubletní tvary podle obou vzorů má rovněž podstatné jméno popel; ve 2. p. j. č. má dokonce tři tvary: popela, popelu, popele (podrobněji u příslušného hesla).

Podstatné jméno korál je životné i neživotné. Neživotné se v j. č. skloňuje podle vzoru „hrad“, v mn. č. podle „hrad“ i „stroj“: 1. a 4. p. korály i korále, 7. p. korály i koráli. Podrobněji viz heslo korál.

O 6. p. mn. čísla u neživotných jmen na -l, -s, -z viz heslo Skloňování mužských jmen – 6. p. mn. č.

Pozn.: V uživatelské praxi se lze setkat s příklonem k tvrdému skloňování i u dalších slov, např. šťavel – šťavelu, jitrocel – jitrocelu, jetel – jetelu, šindel – šindelu, obratel – po obratlu, náležité skloňování je však jen podle měkkého vzoru.
2.2 Jména na -s

Tato skupina je zastoupena pouze slovem městys.

Podstatné jméno městys má vedle skloňování podle vzoru „stroj“ (které uvádí SSJČ, MČ2 a SSČ) také dubletní skloňování podle vzoru „hrad“: tedy ve 2. p. j. č. městyse i městysu, v 1. a 4. p. mn. č. městyse i městysy, v 7. p. mn. č. s městysi i s městysy; v 6. p. mn. č. je obvyklá podoba městysech.
2.3 Jména na -en

Některá neživotná podstatná jména zakončená na -en, a to hřeben, ječmen, kámen, kmen, kořen, křemen, plamen, pramen, řemen + týden se skloňují v množném čísle podle tvrdého vzoru „hrad“, v jednotném čísle se skloňují podle vzoru „stroj“, ve 3. a 6. p. mají zdvojené tvary podle vzoru měkkého i tvrdého (kmeni i kmenu, plameni i plamenu, týdni i týdnu). Kromě jména týden mají všechna uvedená jména zdvojené tvary i v 2. p. j. č. (hřebene i hřebenu).

Ječmen, kámen a řemen mohou mít v 6. p. j. č. vedle koncovek -u, -i navíc ještě koncovku -ě: ječmeně, kameně, řemeně;