Re: Jaký je rozdíl mezi živějším a hyperaktivním dítětem?

Ode mě se snad rodina vysloveně neodvrátila, ale spíš to nechápe nebo nechce pochopit a bohužel matka jako bývalá učitelka si myslí, že prostě vše se dá. mě konkrétně říkala i když polezeš po čtyřech tak do školy budeš a neměla jsem to jednoduché, děti se mi smály, pihatá a ještě z rozvedené rodiny a máma ta jen řekla ty s tím naděláš asi tak. Od sedmé třídy jsem vyrůstala u babičky a to byla velká náruč pochopení. Různé rady, že ji neumím vychovat nebo nasekat by zasloužila jsem si vyslechla také hodně. Ona ani moje máma nedokáže pochopit, že nějaké návštěvy její velmi narušují výchovu. Jen příklad něco dcera udělá a já ji něco řeknu a ona začne poučovat a to pak začne vysloveně hádka jak mezi mnou a jí tak i dcerou s ní. Ve škole mi tedy říká učitelka nějak extra problém není, dcera říká zas, že ji spolužáci nesedli. K psychologovi nechodíme, ale nyní je objednaná, zvládala jsem to vše bez psychologa, bere léky Concertu a nyní Risperdal nebo tak nějak. Ona má problém hlavně v chování, vrací se to co bylo do té páté třídy. Já chodím do školy a vždy se ptám na chování a i se ze začátku učitelka divila, nyní asi chápe, včera mi řekla, že jsou na takové akce připravené a já myslela, že to je už také vše nějak za námi. Bylo to v únoru a pak se zlepšila a nyní zas. Mě by plně vyhovovalo ji učit doma a jednou nebo dvakrát do týdne chodit na přezkoušení do školy, ona má i díky tomu zkrácený úvazek na vyučování jen na dvacet hodin týdně. Jinak já samozřejmě trvám na zásadách a pravidlech, ona sama ví, že ji vše rozhodí nějaká náhlá situace. Přemýšlím ještě, že by ji zas na nějakou dobu do těch prázdnin přeřadili do jiné třídy, sice jsem v té době musela vše s ní doma dělat, ale bylo by mi to milejší než chodit do školy s velkým otazníkem co zas bylo.