Re: Dobre rano

HOlky, tak to Vám vůbec nezávidím. Ale možná je třeba se připravit na krizi po porodu, protože podle mě je až pak teprv důvod k neshodám. Hlavně pokud je to první dítě. chlapi jsou prostě zvyklí na opečovávání, dostanou talíř pod nos, ve skříni mají vždy vyprané a vyžehlené prádlo... A najednou se narodí někdo, kdo je nám ženským prostě blíž než ten chlap. A%t chcete nebo ne, budete někdy dávat přednost dítěti a to potom někteří chlapi těžce nesou. V těhotenství s ženskou mávají hormony, bere si víc věci, které by dřív neřešila, chtěla by být možná trošku středem pozornosti, ael s chlapama tohle nemává, jim se nerozhodí hormonální hladiny, nic v nich neroste, špatně jim není, pak je nic nekope. My na sobě ty změny pozorujeme strašně brzo a pomalu se na tu změnu připravujeme, ale oni to takto nemají. Někteří začnou být nervózní, jak rodinu uživí atd. Prostě řeší věci, které zas neřešíme my. Jsou fakt z Marzu. Ale takoví jsou a jiní nebudou. Asi nezbývá než se s tím smířit. Ale samozřejmě jsou chlapi, kteří to přehánějí a kecy typu, jestli je to vůbec jejich.... to jsou ubožáci. (My víme 100%, že nejsou všechny děti manžela - i když mu jsou kluci dost podobní, takže tento "problém" nemám, ale myslím, že i kdyby tomu tak nebylo, takovou ubohou hlášku by z pusy nevypustil)


Na jednu stranu mají pohodičku, ale na druhou jsou o něco strašně moc ochuzení. Manžel mi po druhém porodu řekl, že mi strašně závidí, že jsem mohla to dítě porodit. Kdyby to řekl tak týden po porodu, asi bych ho už chápala, ale řekl to přímo na sále a to jsem ho (po 26 hodinách bolestí, zašitá až na zadek....) fakt nechápala