Re: Těhotná anorektická sestra

Já teda anorektička nikdy nebyla spíš naopak, nicméně v první půlce těhotenství to byl pro mě vždy očistec - cítila jsem jen nepříjemné pachy, nic mi nechutnalo, u prvního jsem vyzvracela 10 kilo a u druhého jsem žila na sucharech a vodě protože mi z ostatního jídla natahovalo..... zásoby jsem ovšem měla krapet nadstandardní takže o dítě jsem se nebála, spíš mi vadilo že je mi pořád tak nanicovatě.

kamarádky švagrová která si prošla anorexií se v těhotenství ale taky takhle chovala (bylo jí "špatně" ale přitom si neustále hlídala váhu). Porodila už 2 děti, obě měly něco k 2,5kg, ale vyvíjejí se normálně, standard. Prostě doktoři viděli hubenou maminku tak počítali s hubeným dítkem. Nejsem si jistá jestli nemusela na císaře, někdy to vzhledem k úzké pánvi doktoři indikujou. Jo a nekojila. Ta dotyčná po 2 dětech (mladší je rok) vypadá pořád stejně hubeně jako dřív, je ok. Nicméně problém pak může být v době příkrmů dítěte, když chce maminka vařit děťátku ultrazdravě a bez tuků a bez masa atd... ale i tak ty děti to dokáží zvládnout.

Určitě bych ji nenutila jíst víc nebo to co normálně nejí jen proto že je nyní těhotná (to bych nenutila nikoho), možná tak přinést nějaké vitamíny pro těhotné (nebo se zeptat jestli už nějaké má či jí je třeba máš koupit). Ani chválit "jak teď krásně vypadá když přibrala pár kilo".... to jsou nebezpečné řeči. Může to vést k sebenenávisti a nebo k negativním pocitům ohledně miminka a to by se projevilo hůř než nedostatečným přibíráním...