Re: jízlivá tchyně

Pawli,

ale to, že má problém jen s tchyní, taky může být klidně tím, že na tchyni jsme často poněkud citlivější než na spoustu jiných lidí.

Pro mě jsou ty dvě poznámky, které zakladatelka zmínila, taky pod hranicí rozlišitelnosti. Samozřejmě že to může být míněno jako (hodně jemná) jízlivost, ale taky to může být zcela neškodná poznámka babičky, která měla, pokud jsem pochopila, ještě před rokem starostí s manželem až nad hlavu, ale teď je asi poněkud osamělá vdova a třeba se pokouší komunikovat, jak umí, třeba pro snachu nešikovně, a taky se víc kouká a stará o ostatní (byť těm ostatním to nemusí být zcela po chuti), hlavně o ty nejbližší.

A hlavně mi přijde mnohem lepší (pro vlastní duševní hygienu) poznámky zmíněného kalibru prostě brát v dobrém. Pokud v dobrém míněny fakt nejsou, bude se to buď stupňovat a pak to nebude k mýlce a zakladatelka se může otevřeně bránit, nebo to dotyčná vzdá s tím, že rýpe do komunikačního tupce

Fakt mi připadá lepší brát takovéhle věci v dobrém a s rezervou. Pokud třeba i míněny v dobrém nejsou, tak co? Holt se autorka splete a nakonec se to proflákne otevřeně a bude to na otevřený odpor. Ale mezitím si ušetří spoustu nervů při "vyhodnocování jízlivosti".

A trochu vztahovačnosti u zakladatelky vidím, zřejmě pramenící z určité nejistoty; ta úvaha Takže naoko ochotná tchyně, ale já vypadala před ostatními svatebčany jako debil, co si neumí pořídit silonky. To že jsem měla hezké šaty, upravené vlasy už nikdo nepostřehl.... bod pro tchyni. mi teda připadá poněkud mimo; jednak zakladatelka těžko mluvila se všemi a zjišťovala, co si myslí o jejích šatech, vlasech a silonkách, jednak IMHO většina svatebčanů tuhle poznámku vůbec nepostřehla. A pokud čirou náhodou opravdu před ostatními svatebčany vypadala jako debil kvůli silonek a nevšimli si, že jí to sluší, tak to byli divní lidi a na jejich mínění fakt nesejde, IMHO (a takoví divní lidi by si těch chybějících silonek zřejmě všimli i bez poznámky tchyně).