Mateřský klub Zombie

Tak mám za sebou 209. noc s miminkem a čím dál silnější pocit, že má přeměna v zombie je téměř u konce. Vleču se tu po baráku oním charakteristickým pohybem známým z béčkových hororů a snažím se vyhýbat pohledu do zrcadla... Problémem je (překvapivě ) spánek - nebo spíš jeho dlouhodobý kritický nedostatek. Mladší synek prvních 5 měsíců spával celkem "dobře", budil se většinou po 3 až 4 hodinách, v horším případě co dvě hodiny, což se dalo přežít - únava sice byla, ale to prostě k miminům patří .
Poslední měsíc se ale všechno zhoršuje daleko za přežitelnou mez - dneska se prcek budil každých 40 minut až do rána . Kojím ho jen 2× za noc, ale on se furt mele, kňourá, případně regulérně řve... Zuby to asi nejsou, dolní dva řezáky už má venku a to takhle neblbnul.
Dneska tomu nasadil korunu při poledním spaní. Běžně spával kolem 2 hodin, včera a předevčírem jen hodinu a dneska to stáhnul na půl hodinky a už nezabral. Za chvíli jedem k doktorovi na očkování, takže šance na další spaní moc nebude. Uááá... točí se mi hlava a mám jakousi kocovinum i když už jsem se víc jak 2 roky neopila Z babičky včera vylezlo, že se jí ve školce svěřila jiná maminka, že se mne prý minule při vyzvedávání staršího syna lekla
Vím, že mi nezbývá nic jiného než prostě vydržet tak pokud jste na tom někdo podobně - zakládám tímto "mateřský klub ZOMBIE" - všechny mateřské zombie jsou vítány . Matky hodných spinkajících miminek zabloudivší do této diskuze budou sežrány

P.S. Neraďte mi, že se mám vyprdnout na úklid a péči o domácnost. To už jsem udělala...
P.P.S. Neraďte mi, že si mám jít lehnout přes den s miminem. Prostě to nedokážu. Jsem sice úplně K.O., ale přes den neusnu - nikdy jsem to nedokázala