Re: Respekt z řízení auta

Hm, mně to přijde úplně normální a logický. Jediná rada, kterou na to mám, je jezdit, jezdit a jezdit, nejlíp každý den, a nepovolovat si žádný výjimky.
Já když jsem po spoustě let neřízení pořídila auto a začala s ním jezdit denně do práce, myslela jsem, že si vypěstuju žaludeční vředy. Ráno jsem vstala, vzpomněla si na auto a hned se mi udělalo zle. Chcípalo mi to na křižovatkách, i v úplně malých kopečcích, podle mě jenom z nervozity - jak jsem se bála, že mi to chcípne, chcíplo mi to rovnou třikrát. Jednou jsem chtěla z auta vystoupit a nechat v něm klíčky, ať si s ním odjede, kdo chce, že já ho už nechci.
Přešlo to. Myslím, že nejhnusnější byl tak ten první měsíc, pak se to začalo zlepšovat, už jsem si začala troufat i na výlety po ČR a necelého půl roku nato jsem sama s dětma jela na jeden zátah do Chorvatska.
Vydrž a hlavně jezdi, jezdi a jezdi, i kdybys měla ty žaludeční vředy dostat. Když to přemůžeš, časem to přejde samo a začneš si to užívat.