Re: Zdravim po sto letech

Ahojky..dneska v 10:30 jedu k dětské psychiatričce, kam nas objednala po měsíci ta naše psycholožka...tak sem zvedava, prej se mam připravit i na to, že může dostat nejaky léky..což bych snad i ted uvítala, jestli to pomůže..ze začátku sem byla proti do něj cokoliv cpát, ale jestli je tohle jediný řešení jak ho uklidnit a nezbláznit se..tak jdu do něj....
Vyšetření u psycholožky bylo hodinový....vim jakej malej je, takže sem počítala s tim, že tam přijdem on neřekne ani slovo a zase odejdem...ale malej se kupodivu rozumluvil a po chvilce i spolupracoval..ukazovala mu obrazky, kde byla najeka chyba (obracene motorovka - zoubkama nahoru) a mel na to prijit a rict co se mu tam nezda..tak to uz sem rezignovane sklopila hlavu, ze na tohle nikdy neprijde...ale moooc me prekvapil, vsechno trefil...pak mel skladat kosticky jako pani doktorka...tak to vubec..kazda strana mela jinou barvu...kdyz slo o jednu kostičku tak se trefil..jak uz byly kosticky dve tak vůbec...takze z toho vyvodila, že je nepřizpůsobivej okolí, ale okoli si prizpusobuje sobe...zajimavy jak z jedny aktivity oni usoudí tohle. Ale doktorka si ho naprosto získala, opravdu spolupracoval až sem sama nechapala...takže ono to určitě jde..jen jak na něj na roštáka.
Sama na nej nejsem...mam pritele s kterym žíjeme...ma syna v péči 11 let...je prisnejsi, ale malej to potrebuje, i kdyz kolikrat škřípu zubama, protože bych reagovala jinak, ale vidim uspechy...ráno s nim stal v koupelne tak dlouho dokud se to nenaucil se hezky sam umyt sam oblict...ted uz rano nemusi mit nikoho za zadkem a zvlada to i rychle....takze i kdyz obcas nesouhlasim s tvrdsi vychovou, tak vysledky jsou taky znát...