Re: Dcera se mstí za rozvod - ?

Souhlasím, ta reakce velice odpovídá i možnosti, že otec ji mohl zneužívat - resp. např. něco si k ní dovolit víc sexuálního než by otec měl. Nečekej ale, že ti to přizná, i kdyby ses zeptala. Měli jsme ve třídě holčinu, o které to až po letech jsem zjistila, že takový problém doma měla, a ta se chovala v principu velice podobně. Např. na maturitní ples jsme se domluvili a všichni jsme šli v bílých šatech, ona jediná v černých. Taky neměla mezi vrstevníky kamarády, taky mívala starší přítele, taky přes dobrý prospěch občas nechodívala do školy... Ale odmaturovala v pohodě, ale pak už se "ztratila". Ví se to proto, že časem si to zpracovala a našla v sobě sílu a podala na toho bídáka trestní oznámení, přestože si pak chuděra k tomu všemu ještě vyžrala "svých 15 minut veřejné slávy".

Byla bych ráda,že si to v sobě řeší i s pomocí psychologa. Tobě by to taky prospělo, pokud pořád ještě nedokážeš mít na tu situaci s bývalým manželem náhled, což je zjevné, z tvého příspěvku. Psycholog by ti určitě i víc otevřel oči, proč se chová tak, jak se chová, ale i mě ta její reakce přijde vysoce logická a pochopitelná.

Myslím, že je vychovaná dobře, takže se jí nesnaž zbytečně vychovávat (v řeči puberťáků buzerovat), myslím, že dokáže odpovědnost za svůj život už převzít (přes svoje problémy se učí dobře, sama si našla podporu psychologa atd.), je prostě už dospělá.

Myslím, že časem se vaše vztahy mohou srovnat, ale až i ty to budeš mít v sobě srovnané.

Promiň, viděla jsem mnoho mladých "dospělých", kterým rodiče v dětství ublížovali (a to jsi byla bohužel i ty), takže mám pochopení pro ni a myslím, že si zaslouží velikou omluvu a veliké ocenění za to, jak se s tím vyrovnává a jak to zvládá. To je to, co jim nejvíc schází - obrovské ocenění, že na sobě makají, že se tím nenechají stáhnout k něčemu špatnému, že se snaží bojovat o svůj dobrý život. Já jsem na ně na všechny byla velice hrdá a vím, jak to potřebovali slyšet - pořád dokola... Představ si to jejich vnitřní zraněné dítě, které tam uvnitř přes dospělou schránku pláče a volá po ochraně.

Teď, když sama mám malé dítě, kterému neustále opakuju, že ho miluju a jaký je šikulka, jak nedovolím, aby se mu něco zlého stalo atd., tak mi dochází, že podobným principem potřebovali, aby se k nim někdo choval v té době, kdy si to v sobě řešili.

Takže tvoje nejčastější slova vůči ní by měly podle mě být : Výborně, na rodičáku říkali, že máš vynikající prospěch, jsem na tebe opravdu pyšná.... Dneska ti to moc sluší...

Hlavně jí plně podpoř v tom, že otce nechce vidět - kdyby on se toho domáhal, tak příp. i prostřednictvím soudního zákazu.