


Pokud jde o pravdivost tetiných slov, tak nelhala, ale co už nedodala (nemohla, protože mentálně už byla totálně mimo) bylo to, že se umýt umí, ale neumeje se, protože to nepokládá za nutné. Na toaletu umí chodit, ale nechodí, to se raději po... Že si neuvaří, to už ani snad psát nemusím a když jí navařím a nechám jídlo doma, tak ho poskovává po skříních a co neschová, nesní, protože si na to nevzpomene
Prostě nechat ji 1-2 dny doma samotnou, najdu ji dehydrovanou, pokálenou, hladovou... A to jsem neuvedla, že má cukrovku, takže potřebovala pravidelně jíst a brát léky. Prostě takové mimino, které umí mluvit a "bohužel" i chodit, takže nevíš, kde a kdy co vyvedel. Samozřejmě jsem se proti rozhodnutí odvolala, ale zase s pocitem provinění. Starala jsem se o ní už dlouho před tím, než jsem se rozhoupala o příspěvek zažádat. A vlastně jsem se k tomu dokopala až tehdy, když jsem se začala zajímat o umístění do nějakého ústavu. Tam mi bylo sděleno, že se kladně přihlíží i k tomu, zda má člověk tento příspěvek.

Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.