Re: Patnáctiletá se mnou nikam nechce chodit - jak na to reagovat?

My s rodiči nikdy neměli žádný vztah, protože na nás neměli vůbec čas (bylo nás 6 dětí). Teď, když jsme dospělí a rodiče jsou od sebe, máme vztah super. Tedy alespoň já s rodiči. Taťka je na metal a takovéhle věci, takže tam chodím s ním, je-li to nějaký koncert, fesťák nebo tak. A mamku vytahuju na diskotéky, aby si mohla zařádit. Taky občas zajdeme na kafčo nebo se cestou z práce staví ke mě domů a povídáme. Když mi bylo ale "náct" nebylo pro mě myslitelné, abych kamkoliv s rodiči chodila (jakože trapas). To je ale pubertou. Teď jsem ráda za každou takovouhle "akci". Rozhodně bych ti radila to nehrotit. Možná si s ní popovídej o tom, proč s ní chceš trávit volné chvíle a tak. Měla by to pochopit. Hodně štěstí.