Re: Dcera chce bydlet u tatínka

mapko,

vyříkej si to s partnerem.

Vzhledem k tomu, že mám dceru s kterou můj partner bydlí stále, měla bych i já být schopná žít s jeho dcerou stále. - Tak to ale nemá být. Píšeš, že by starost o partnerovu dceru byla převážně na tobě. Zatímco teď, předpokládám, starost o tvou dceru není převážně na partnerovi. Navíc nikde není řečeno, že MUSÍŠ být schopná té reciprocity. Kdyby ta holčička byla polosirotek jen s tátou, bylo by to jiné. Ale pokud sis ho brala s tím, že má dceru, která je v péči exmanželky, tak je to zásadní změna, kterou nemusíš jen tak skousnout. IMHO je lepší jasně odmítnout, pokud o to nestojíš, než nechat proběhnout soudní tahanice (a chvíli by to trvalo a jestli je matka proti, asi by to nebylo nic moc), nechat nastěhovat dítě k vám a pak tam fungovat řadu let se skřípáním zubů s nevlastní puberťačkou.

Dobré by taky bylo popřemýšlet, proč k vám chce dcera jít bydlet. Zdá se jí máma přísná, je to počátek puberty a vzdoru a pokus ukázat mámě, že je na ni "krátká"? Nebo má třeba dobrý vztah k nevlastním sourozencům a je prostě raději ve vaší - možná větší, zábavnější - rodině? Má doma povinnosti, zatímco u vás ne? Nemá problémy v kolektivu ve třídě, nechce třeba taky změnit školu? Těch možností je spousta a možná řešení jsou různá...