Re: Dcera chce bydlet u tatínka

Ahoj,
píšu ti z pohledu macechy, která má toto období šťastně za sebou. Když se k nám manželův syn stěhoval poprvé, bylo mu deset let a pro všechny to byla těžká deziluze. Nejvíc právě pro syna, který si myslel, že "víkendový" rodič a "stálý" rodič je totožný, přestože jsme ho všichni upozorňovali, že to tak není. Vydržel s námi půl roku na základě předběžného opatření a než stihl proběhnout soud, stěhoval se zpátky. To bylo asi po 6-ti měsících.
Jenže pak (po dvou letech) se maminka vdala a mladý pán se chtěl stěhovat zase. Prý už na trvalo. Tenkrát to bylo mnohem ostřejší. Matka se postavila tvrdě proti. Syn začal utíkat, zhoršil se prospěch. U soudu nechtěli o stěhování ani slyšet (když už si to přece jednou rozmyslel) a zamítali jedno předběžko za druhým. Podávali jsme jich asi pět - po každém dalším útěku syna :-( bylo to těžký pro všechny. Jednou ho dokonce ze školy vyzvedla eskorta policajtů se soudním exekutorem, a vezli ho matce domů. Vydržel tam tři dny, než znovu utekl! Ale pak už nechtěl ani do školy, jak se bál. Tohle divadlo trvalo asi rok. Nakonec až Vrchní soud na základě manželova odvolání svěřil syna do péče otce.
A výsledek? Mladý pán bude letos plnoletý. Základku dodělal s čtverkama, učňák začínal studovat dvakrát, nikdy to nevydržel dýl jak 2 měsíce. Je hlášený na ÚP. Je v péči kurátora pro děti a mládež, protože útěky se stali jeho běžným řešením všech stresových situací. Bydlí různě - někdy s kamarády, někdy u mámy, k nám jezdí pouze na krátké ohlášené návštěvy (po té, co nám párkrát ukradl hotovost, auto apod.) přesto že oficiálně je stále v péči mého muže.
A proč píšu ten elaborát? Přemýšlím, jaký by měl život, kdybychom mu s manželem tehdy nenabídli alternativu bydlení. Možná by to s ním dopadlo stejně. Ale možná by se naučil "stresové" situace řešit, místo aby utíkal, hledal výmluvy atd.
P.S.: Velkou zásluhu na jeho chování má pochopitelně vztah jeho rodičů, kteří se dodnes nenávidí a nedokáží spolu komunikovat, přestože jinak jsou to oba normální slušní a dle mého názoru i inteligentní lidé milující své současné rodiny (já s manželem jsme 10 let, bývalka s novým mužem asi šest let)