Re: Dcera chce bydlet u tatínka

Snažili jsme se fungovat normálně. Tedy převážná část péče byla na mě - školní prospěch, běžné nemoci, ošacení atd. Manžel s ním zase dělal chlapské věci - práce na zahradě, v dílně apod.
Chápu, že pokud se jakkoliv postavíš proti stěhování, budeš za tu špatnou. Já, když se na naši situaci dívám zpětně, trvala bych nejdřív na pravidelném navštěvování nějaké rodinné poradny, psychologa nebo tak něco, aby si všichni zúčastnění měli možnost probrat možnosti a hlavně vnitřni motivace, které je ke stěhování vedou s nezúčastněnou osobou. Protože víš, co od toho čeká otec, co čekáš ty sama a především, co si od stěhování slibuje ta dcera?
A začala bych pomalu měnit "víkendový" režim např.tím, že si k Vám musí vozit učení a začne se s Vámi připravovat do školy, zvláště když zmiňuješ, že se začíná ve škole horšit.
A co se týká soudu, fungovalo to tak, že když se syn jednou s konečnou platností odmítl k matce vrátit, nechali jsme ho u nás (před tím jsme asi 3 měsíce zkoušeli se s matkou domluvit po dobrém) a podali návrh na změnu výchovy a zároveň návrh na předběžné opatření, aby se právě nemusel k matce vracet. Předběžko musí soud rozhodnout téměř okamžitě po podání, zato na soudní stání u Okresního soudu jsme pak čekali přes půl roku. A další půl rok než proběhlo odvolání o Krajského soudu.

Jestli chceš, napiš mi na meil Katka.83@email.cz Můžu ti napsat víc a podrobněji.