Re: Hitparáda nevyžádaných rad

Na vysoké od babičky, když jsme se se ségrou chystaly do centra Prahy: Ani nikam s nikým nechoď, i kdyby říkal, že je to policajt.

V době, kdy jsem byla poprvé těhotná a hledali jsme s manželem nový podnájem. Měli jsme dané základní podmínky: maximální cena, minimální dispozice, bezbariérový přístup do bytu, ne plyn ve sporáku (hrozně se ho bojím a neuvařila bych ani čaj), přibližná lokalita; a ze společenských důvodů jsme na přímý dotaz "tak jak hledáte bydlení" vyprávěli o tom, kam nás realitky podle těchto kritérií taky pozvaly na prohlídku (např. byt, kde k výtahu vedlo 30 schodů, a kočárek se do něj nikdy nemohl narvat, nebo byt, kde majitel najednou nevěděl, jestli to vůbec chce pronajmout za inzerovanou cenu a začal zkoušet, kam až bychom jako mohli jít a jestli prý na to vůbec máme - co mně bylo do jeho nadstandardů ). Kvůli našim přestavám jsme hledali asi 3 měsíce, než to klaplo. Babička poradila: Jo, děvenko, to nemůžeš mít všechno.