Re: Vánoce rozvedených rodin - jak to máte vy?

Já myslím, že je to tak v pořádku, problém v tom nevidím.

Po roce a půl vztahu bych se chovala obdobně.
My s mým mužem jsme společné vánoce měli až ty v podstatě třetí, tj. po 2 letech a 3 měsících vztahu - tedy myšleno "opravdový štědrý den, byť 23." s jeho nevlastním synem. Dvakrát jsem tedy trávila vánoce (i když už jsme spolu chodili) u své původní rodiny, spolu jsme byli +- víkend předtím a pak cca od 27. do nového roku...
Třetí vánoce jsme už spolu bydleli, takže by byla kravina, abych se na vánoce dekovala sama pryč. Dodnes tedy automaticky (rozvedená klasika) máme štědrý den už 23. (se vším všudy, zdobení stromečku (letos už velkému bráchovi asistoval i náš mrňous), večeře, dárky...), 24. odpoledne odvážíme velkého bráchu na druhý štědrý den k mamince. Že by muž trpěl tím, že není přesně 24. se svým prvním (starším) synem, to rozhodně ne, naopak to, že máme vánoce první, má řadu výhod. A pořádné společné rodinné vánoce si užíváme.

I moje matka, když v našem dětství měla dlouholetý vztah, s pánem jsme jezdívali i na dovolené a tak, ale nebydleli spolu, tak jsme nemívali společný štědrý večer, chodívali jsme k němu oslavit to a pro dárečky až po večeři a rozdělení dárků u nás. Určitě to nebylo tak, že by spolu neměli vážný nebo láskyplný vztah, ale samozřejmě nevím, z čího popudu to bylo. Ale nám dětem to určitě teda nevadilo, ale asi by nám nevadilo ani, kdyby tam byl. Oni teda spolu nebydleli ani časem, takže jsme společné vánoce (pokud si dobře pamatuju) neměli nikdy.

Takže bych tomu dala čas.
Spíš bych zapracovala na tom, aby se svými dětmi mohl trávit čas dostatečný tak, aby neměl pocit, že s nimi vánoce netráví (tj. udělat si pořádné vánoce a nejen, že si děti k tatínkovi přijdou 25. pro dárky, nebo se dohodnout s ex na střídání 24. jeden rok u maminky, jeden rok u tatínka).