Re: Nevlastní syn

Já vím, že to má zakladatelka takhle nastavené a kluka nechápe, protože takovéhle děti nezná. Zdá se jí jeho chování spratkovité a nevychované (což nejspíš oprávněně). Svoje dítka vychovává jinak a má na ně svoje požadavky(taktéž oprávněné).
Otázka je, co s tím?
První důležitá věc: nezasahovat ve všem, co se jí znelíbí, ale zase si bránit své osobní hranice. Sluchátka na uši, v dobu, co je u vás, si udělat volníčko, věnovat se dcerce, ať si kolem třeba řádí tornádo. Máte možnost si v domě někam zalézt, nebo vylézt někam ven jen samy dvě?
Další: nechat otce, ať se s tím popere sám. Kluk po sobě neuklízí a muž neřeší? Dobře, tak ať to tedy udělá tatínek. Kluk nechce jíst, protože mu tohle nechutná? Dobře, tak ať mu tedy uvaří tatínek. Zkrátka když už full servis, tak ať se tedy tatínek postará. Doporučuju kafíčko, kopýtka na stůl a jen se pozorovat, jako by to byla jen komedie a já divák. Zkrátka neobsluhovat, neřešit, držet si odstup. A držet od něj dcerku dál - věnovat se tedy jí. Tatínek má syna, tak ať se tedy stará. Uvidíš, časem si to táta začne řešit sám. Nech ho tatínkovat se vším všudy, ať nespoléhá na tvoji pomoc a nechce slabošsky po tobě, abys to řešila za něj.
Poslední otázka: jak si vážit muže jako chlapa, když vidíš, že mu sotva odrostlé děcko kálí na hlavu? A to už si musí zakladatelka pořešit po svém.