Re: Nevlastní syn

Je mi to líto, je to těžká situace. Pravdu máte tak nějak oba - to dítě moc za to nemůže, jaké je, navíc to dost komplikuje matka, která více věří dítěti a nechá se jím manipulovat. Já mám dvě holky ve věku 8 a 9 a vychováváme je obě stejně, a jedna je povahově zlatá, ochotná, spolupracující i poslušná a druhá je lenoch vztekavej a ještě strašně drzej (mívá fakt hrozný hlášky) - je hodná jen při opravdu dobré motivaci. Jsou to geny, i jí to bývá líto, že je taková.
Takže i manžel má pravdu, když se nad tím chováním nerozčiluje ( v tom smyslu, že je to v ten okamžik zbytečné). Jenže strategii by to chtělo - a to i s klukem si sednout, že budou fungovat jasná pravidla, že oba ho máte rádi, ale jisté chování vám vadí - musíte mít oba jasno - např. že nadávat nebude, tablet si nevyřve, ale vynyhradíte to nějakou dobrou motivací. Tyto děti mívají emoce naprovrchu, neslibujte tresty, které budou nakonec trestem spíš pro vás - dlouhodobé zákazy nemívají účinek, tyhle děti potřebují rychlé řešení - u nás třeba pomůže okamžitá důrazná promluva - odvést dítě z místnosti (třeba z toho obchodu) a venku (na chodbě) s ním důrazně promluvit, zjistit co mu vadí, nabídnout řešení (třeba ten tablet slíbit za pěkné hraní s malou dcerkou...) Moje dcera většinou na mě vyřve, že jí nemáme rádi, že přece víme, že ona neuklízí apod....ale sklidní se začíná uvažovat trochu racionálněji.
Určitě by vám pomohlo poradit se s rodinným psychologem - 100% ale doporučí jednotnou strategii a důslednost.