Re: Můj zlobivý syn

Holky, vy tady řešíte, že jsem nazvala učitelku trubkou. Nebylo to míněno zle. Jde mi o to, že opravdu je to pětiletý dítě...a pokud je učitelka z jeho zlobení na zhroucení, tak to snad není úplně v pohodě. Všechno se dá řešit a 100x jsem se nabízela. Reakce byly, že je to v pohodě. A pak jeden den a musí se to řešit....
Že je můj syn, řekla bych, temperamentní introvert, je pravda. Ale není nezvladatelný. Brečí, když vidí smutnou pohádku. Pokud učitelce uteče, je to průser. Pokud vylije čaj do jídla, je to průšvih. Ale ne neřešitelný. Některý děti jsou bojovný, jiný ne. Já se snažila. Teď jsem synovi zatrhla hrát si hru, co má moc rád. Určitě bych zasáhla dřív, ale když vidím, že si nikdo nestěžuje, za co bych ho trestala? Oproti tomu, jakej byl dřív...tak dosáhl velkého pokroku. Že se rve? Tak se rve, mně se to nelíbí. 1000x mu to vysvětluju. Ztlumil to na minimum. Mám ho mlátit?