Re: Můj zlobivý syn

AVET mám syna s vývojovou dysfázií - receptivní (nerozumí mluvenému slovu). Za tu dobu co se zabývám problematikou dětí s poruchou komunikace jsem si všimla jedné věci, ve většině případů se klade důraz na dosažení normálního stavu v oblasti mluveného projevu. Trochu v pozadí stojí fakt,že děti s poruchou komunikace (ke které samozřejmě patří i opoždění vývoj řeči) mívají problémy i v oblasti sociální komunikace . Oni se nechovají nestandardně né protože jsou zlobivé, ale protože spoustu situací nechápou a neumějí je standardním způsobem zvládat, neumí přirozeně dodržovat pravidla a neumí sociální situace "odezírat" z běžného života a pak aplikovat vhodné vzorce v sociální interakci.
Nápadné na chování vašeho syna je to ,že je rád za klauna , řeší jemu nepříjemné situace "agresivním" nebo vzdorovitým chováním, vysvětlování na něj neplatí .... alespoň to slovní.

Píšete,že v oblasti řeči jste udělali velké pokroky , ještě dle mého názoru je třeba zapracovat na tom sociálnu. Bohužel to není tak "jednoduché" jako ta řeč, já osobně jsem prožívala velmi těžké období zejména po nástupu do školy, kdy synovo nestandardní chování gradovalo . Chtělo to hodně trpělivosti, povzbuzování a pochopení .... hlavně komunikovat, zákazy a tresty tady nic neřeší. Píšete,že je citlivý, zkuste to vzít přes ty city. A odměňovat správné reakce.

Add komunikace se školkou, odložte naštvanost .... chápu to, také se nám to párkrát stalo. Stále to bylo OK a pak najednou on pořád ......Říkám si jak pořád, do tedˇ to bylo přece OK. Ale jsou to také jenom lidé,snaží se svou práci dělat dobře a někomu to jde líp a někomu hůř a pokud si budou neustále stěžovat,bude to vypadat,že svou práci nezvládají...a na rovinu,kdo z nách chce vypadat neschopně.Ony dlouho drží a pak stačí jeden výstup a bouchnou jim saze, pak dochází k podobným nesmyslným reakcím,jako je podepisování papírů,odesílání k psychiatrovi a navrhování medikace.Vypustí páru a pak najednou, když Vy zareagujete s pochopením a ochotou situaci řešit se vše zase uklidní. Zkuste se domluvit,že Vám budou při každém odchodu ze školky říkat jaký byl den - né jen to špatné ,ale i to dobré. Za správné chování hodně synka chvalte, nevhodné zkuste v klidu probrat.
Hlavně neztrácejte trpělivost, je to o vývoji a důslednosti, přiměřené tvrdosti a hlavně velké porci lásky a pochopení.