Re: Jste hrdé na to, co všechno děláte pro ostatní?

Njn, jakožto jazykový purista, který nemá rád obrozence, to zkrátka vnímám archaicky.

Pýcha je vždy hodna zavržení, i když má člověk něco, čím nad jiné vyniká. Po té stránce je morálka lidová křesťansky přísná a neúprosná. V tom se liší od názorů vyšších vrstev společenských, kterým vzdělání založené na renesanci vštípilo úctu k přednostem lidským, nejen cizím, nýbrž i vlastním a zbavilo sebevědomí té odiosnosti, již na ně uvrhl křesťanský středověk. I tato změna v názorech zanechala stopu v našem slovníku. Je patrná na změně, kterou prošel význam slova příbuzného se slovem pýcha, t. j. na slově hrdost. V starším jazyce byla hrdost výraz dokonce silnější než pýcha; byl to výraz pro zpupnost, která se projevovala nezřídka i násilím, na př. pychem na cizím majetku spáchaným a p. Časem se z výrazů pýcha a hrdost stávají téměř synonyma a v řeči lidové není v posuzování pýchy a hrdosti valného rozdílu. Ten názor se obráží dobře na př. v Babičce Bož. Němcové. Praví-li Viktorka o svém myslivci, že »ostatní vojáci ani s ním nedrží, on prý je tuze pyšný« (86), a pan myslivec o Viktorce: »povídali si, že je Viktorka hrda, že čeká, až pro ni přijedou v kočáře«, není mezi oběma výrazy rozdílu; pýcha jako hrdost je vlastnost nepěkná. Paní Zuzana Černínová píše (101): kdo mně pyšný, já jemu hrda (Kott 7, 547). Ale v knižním jazyce, v němž se obrážejí smýšlení a názory společnosti vzdělané, pozbývá slovo hrdost (hrdý atd.) významu příhanného a stává se výrazem sebevědomí založeného na pohnutkách vážných a úcty hodných, kdežto slovo pýcha zůstává označením povýšenosti buď bezdůvodné, anebo neúměrné k důvodům, z nichž prýští. Kdy se toto rozlišení v jazyce provedlo, zdali skutečně souvisí se změnou názorů způsobených humanismem, o tom při dnešní naší znalosti slovníka na rozhraní století 15. a 16. nelze říci nic určitého. Jisto je však, že spisovatelé doby obrozenské cítí již dobře rozdíl mezi hrdostí a pýchou a že liší hrdost jako název oprávněného lidského sebevědomí a sebeúcty od pýchy, která je označením pouhé domýšlivosti, nadutosti nebo zpupnosti.

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2449