Re: Jak to dopadlo...

Tatramelko, nevěděla jsem, že jste zpět. Poslední co si z témat pamatuju je, že si sháněla byt v Praze, letí to děsně rychle...

v zahraničí se člověku častěji stane, že se potká se skutečně bohatými lidmi, to se ti v Čechách jen tak nestane, třeba paní cenu třešní neřeší, vůbec bych si nedělala výčitky nad jídlem pro děti, když to ona chce koupit,tak bych jí nechala

jinak já také obdarovávám tady jednu paní, protože mi vysvětluje lecjaké postupy, které jsou pro mě cizí, tak jí vždycky něco koupím, asi by mě naštvalo, kdyby dárek nepřijala, pomohla mi během 10 min vyplnit přihlášku do školky, já bych to dělala dva dny, bylo by mi blbý ji nic nekoupit, i když z její strany to byla prkotina, tak pro mě velká pomoc

na DRUHOU STRANU taky mám známou, která by toho ode mě chtěla víc /času ne materiálně/ ale já to nedávám, ona nemá malé děti, může celý čas trávit podle svého, to já ne - a další jiné věci, proč se s ní nechci stýkat a mám docela problém se jí vyhýbat, když na její sms nereaguju, tak mi to připadá drzé, a když reaguju, tak se na mě snese záplava výčitek, proč nejsem s ní, přemýšlím jak to utnout definitivně, ale nevím jak