Re: PMP

Katy, fakt tě obdivuju, jsi dobrá ... Vidím jaký to je záhul doma po práci s dětma a ještě se pak jít učit. Já chodím v práci na angličtinu a už rok si říkám, že musím ještě k tomu něco přidat doma a ne a ne se k tomu dokopat. Letošního silvestra jsem strávila s kamarádkou na taneční párty kam si koupil lístky brácha se švagrovvou a švgrovka omarodila, Petr jít nechtěl tak jsem si říkala nenechám to propadnout, sama bych za to ty peníze co to stálo tam nebyla. No a kámoška chodila kouřit do baru a tam jsme se daly do řeči se španělama a zjistila jsem že se v pohodě domluvím, tak má motivace ve zlepšení je zase na nule. Tak aspoň 1,5 hodiny týdně v práci.

Dádo - já tohle mám, ale jen doma. Klárka je všude vzorná, všude si ji chválí ale doma má období kdy je fakt nesnesitelná, zkouší to, nezabírá po dobrém ani po zlém, už jsem i to přestala řešit a říkám si její výlevy nechám být ale zase se obula do toho Verča: "mami" to si přece nenecháš líbit, tak to řešit musím. Pak je problém jít spát, vyčistit si zuby...., ale jak ji to přejde tak je vzorná, vše začne dělat... vůbec tomu nerozumím. Řešila jsem toto už i s psycholožkou a říkala mi že jsou děti které si to vybijí jen doma (to je přesně Klárka), že mě má jistou, tak si hranice nastavuje u mě, ale jsou i děti jako Vojta, které zase jsou vzorný doma a prudí jinde. Že prostě si to musí na někom vyzkoušet. No nevím. A rada psychologa - vydržet a nepovolit.

Jo a v pondělí řeším s Verčou jestli mi nebude vadit když bude mít dvě dvojky, že zítra píšou písemku ze španělštiny a že i když bude mít jedničku a učit se že ji stejně asi na vízo nedostane. Ale že ví že kdyby se teď 2 hodiny učila že může mít v poho samý. A říkám jí, vykašly se na učení, tak jsme čas učení prokecaly a teď píše, pololetní písemka za jedna a že má jedničku. Jsem si říkala na to že jí je 15 tak dobrý... její starosti jsem teda v jejím věku neměla.