Umějí se muži lépe vyrovnávat s minulostí než ženy?

Jen tak lehké letní téma...inspiroval mě k němu článek v srpnové Marianne. Píše se v něm, že se ženy celoživotně v myšlenkách vrací k nějakému muži, často jsou ony, které iniciují opětovný návrat k bývalému, že často zapomínají na důvody, proč se spolu rozešli, a mají tendenci jakoby vidět toho "božkého" v lepším světle. Vyznělo to tak, že ženy se alespoň v myšlenkách nerady odstřihávají od minulost, často myslí na své bývalé, třeba i platonické lásky. O mužích není v článku řeč, jak to mají.
Myslíte si, dámy, že i muži se v myšlenkách stále vrací ke svým bývalým...nebo platonickým, že mají také tendence obnovovat rozpadlé vtahy, nebo kontaktovat bývalé?
Můj osobní pocit je, že muži se umí lépe odstřihnout od partnerek, milenek, bohužel i dětí. Že umí lépe než ženy udělat tu tlustou čáru a dál se tím nezabývat...bývalky si nepouštět do hlavy atd.

Co si myslíte vy? Znáte nějakého muže se svém okolí, který by se nějak trápil i po čase kvůli bývalce, stále to řešil, snažil se o návrat?