Re: Odcizení

Gréto, jistěže něco cítíš, není to cizí člověk.
Jde o to, co. Například já, deset let po rozvodu, vyprovázela dospívajíci dceru na autobus k tátovi, říkala jsem, že bylo před Vánocemi? A ona, že táta neslaví, nemá stromek, nic. Tak jsem vešla do Tesca a nakoupila ozdoby a venku malý stromek... Já vím, to možná bylo pro děti, a možná pro něj, nějak jsem vyměkla.
I já mám nějaké "píchlé kolo" a "volejbal" v historii, takže vím svý.
Jde o to, že celkově jde tím "spolubydlením" všechno tak nějak plíživě dolu, člověk je jakoby za sklem, potom napůl mimo, změna vnímání, časem ani radost z toho volejbalu už není...
A to je ta chvíle, kdy se začnou objevovat na jedné - druhé straně všelijací kouzelníci a je problém.