Re: Špatní kamarádi

Vokounku, taky to tak nějak znám od našich dětí, "vyplatilo" se mi nezakazovat takové nerovné a nežádoucí kamarádství, spíš jednat tak, aby nějak samy nahlídly na to, jak to ve skutečnosti je, naštěstí u nás to bylo fakt tak, že naše děti něco vyzkoušely a časem nechaly být a šly objevovat další.
V téhle věkové kategorii se u nás ve škole ovšem objevily drogy - minimálně marihuana, objednala jsem si teda drogové testy na kontrolu, marjánu u naše třináctileťáka jsme odchytli hned zkraje - taky od nějaké vtipné partičky, tady jsme teda zasáhli mocensky a důrazně.

Já si myslím, že to může být - že peníze a vliv kamarádů imponují, že tvůj syn si jakoby může říct - "patřím mezi ně"...užít si to s nima. Snaží se třeba prostě s někým identifikovat, zapadnout...třeba bude stačit, když prohlédne, že je outsiderem...nebo že parta dělá věci, které jsou jemu proti srsti...

Pes, pokud po něm syn touží, je náhodou dobrej - jsou psi, kteří nemají podsadu a alergizují málo...náš nejmladší kluk má taky psa - a vážně se o něj stará a pečuje, spí s ním v posteli, dcera má zas kočku - hodně nám ta kočka pomohla právě ohledně těchhle problémů s "dospíváním" a identifikací - proto jsme ji pořizovali - naprosto záměrně...
Snad už máme s dospíváním to nejhorší za sebou, máme 4 děti, každý měl něco - naštěstí se taky děti docela doma svěří, takže můžeme nějak (někdy neviditelně) reagovat.
Řešila bych to ale spíš se synem, než s kamarády a jejich rodiči...