Re: Šťastný rok 2016!

jsem tak nějak ráda, že je to za námi. Vydržela jsem do 4 a pak jsem šla spát. Byli jsme klasicky na chalupě u TV. Před půlnocí přišli naši, pak jsme šli odpalovat ohňostroj, tak se navalila vesnice, protože máme vždy největší. Kluci si to užili. Vojta s několika kámoši měli už několik týdnů naplánovanou akci, že musí vydržet být vzhůru 24 hod. a on to fakt dal (vydrželi jen dva on a jeho 13t letý bratranec - přes koleno "prostě Rývovi mají výdrž") přišel do postele za pět minut 9 ráno (kdy já už vstávala) a ještě čekal těch 5 min. do devíti, aby to opravdu bylo celých 24 hod.
V 15 hod. jsem ho probudila, šli jsme ven, ať se mu prokysličí hlava a teď jsem mu říkala, a""t jde spát a najede na svůj normální režim.
U nás je od 30.12. tichá domácnost. Vojta to ve středu obrečel, nikdy mě nezažil, tak křičet a reagovat, ale nějak se to ve mně nahromadilo. Zdravotní problémy, pracovní problémy - resp. problémy, že jsem bez práce, to že musím být na chalupě, kterou já nemusím, manželova akce, že by šel na pivko.... a tak jsem mu důrazně s rozbíjením nádobí sdělila, jak jsem se celý život podřizovala jen jemu, fotbalu, dětem a on se nezajímá o moje problémy a zájmy. Muselo to ven. Tak snad u nás zas bude na dlouhou dobu klid. Neteř Vojtovi další den vysvětlila, že to nemá brát vážně, že to u nás bývalo i horší a já se mu to také snažila vysvětlit, že to tak někdy v rodinách je, ale ať se nebojí, že to zas bude OK.

JInak všem přeju hlavně zdravíčko a štěstí a ať to s těmi našimi puberťáky přežijeme a holky "bude hůř" i když já si říkám po akcích s Lukášem, že už snad ne. Ale strašně se toho bojím.
Jinak Domča je momentálně v Japonsku, Luky stále Zéland. Na Štědrý den jsem mu říkala, že asi přijedu, tak mi řekl "Matko, nestraš!!!"