Re: Nejde mi odejít z nefunkčního vztahu

Jenomže ty nezničíš jenom sebe, ale i ty děti. Opravdu chceš, aby jednou tvoje dcera považovala za normální, až se k ní nějaký chlap bude chovat tak, jako tvůj manžel k tobě? Vážně chceš, aby tvůj syn byl jednou nešťastný a sám, protože se nebude umět chovat normálně k partnerce?
Já jsem odešla v o dost horší situaci: nejmladší dítě sotva sedmileté, bez úspor, bez práce....jsem šťastně rozvedená rok a půl, prostřední syn, u kterého jsem měla opravdu velký strach, že se přikloní na manželovu stranu,je rád, že je se mnou, a mladší sestřičce v případě potřeby vysvětluje, co, jak a proč bylo a nebylo - ona si toho zas tolik nepamatuje, kluci si ve svém věku to peklo už plně uvědomovali. Před týdnem jsem podepsala pracovní smlouvu na práci, která mě baví, je blízko, časově nádherně kompatibilní s dětmi, finančně postačující, s optimistickým vývojem do budoucna. Mám skvělého chlapa "za odměnu", zbavila jsem se vleklých zdravotních potíží a konečně žiju.
Ve svých rodičích jsem podporu neměla, ale když jsem sebrala síly k odchodu z pekla, najednou se kolem mě objevilo několik lidí, kteří jenom čekali, aby mi mohli nabídnout praktickou pomoc.
Jediné, čeho bych mohla litovat, je, že jsem neodešla dřív.