Re: Tichá domácnost...vydržíte?

Janinko, tak to mě moc těší, že v tom nejsem sama. Taky mě napadlo, že ve své snaze mít ve všem hned jasno, ale nedávám druhé straně vůbec prostor...že na něj příliš tlačím něco dovyřešit. Třeba také potřebuje čas si to promyslet. Já se málokdy vytočím, nejsem cholerik, jsem až moc přemýšlivá, myslím, že umím docela vážit slova. Naopak si myslím, že můj manžel je dost popudlivý a možná i urážlivý, že mu stačí málo. Někdy se ale vytočím...ale bez sprostých slov a urážení. Vydržím tak den mlčet, nemám ani chuť se s druhou stranou bavit. Na třetí den mě většinou zlost přejde a už začnu přemýšlet, zda jsem to nepřehnala, jestli to nebylo ode mě unáhlené, jestli jsem si nevybrala blbou situaci a už nadhodím smířlivou notu. Vždycky vyměknu, i když si říkám, že nevyměknu. Nesnáším to uražené mlčení. Pak si biju do hlavy, že si jen podkopávám svou autoritu...vypadá to pak, že si na sých názorech nestojím, nebo že přiznávám chybu.