Re: Kdy zůstat a nebo odejít

Medulienko, zkus se neutápět v emocích (které jsou naprosto pochopitelné), ale co nejvíc se zkus podívat na celou situaci zvrchu jako na divadelní hru...jako kdybys byla pouhým pozorovatelem děje a pozoroval i sebe na jevišti.
Ono to nejde asi hned a nejde to na dlouhou dobu, chce to se to učit a trénovat, ale i ty střípky, které uvidíš, když se ti tohle podaří, tě mohou navést, zda zůstat, nebo odejít...uvidíš tu situaci jako "cizí" z nadhledu.

A druhá taková poměrně spolehlivá "technika", když člověk neví - představuj si sama sebe v určitých situacích...jako kdybys v nich byla a pozoruj, co u toho cítíš.
Takže třeba: máme děti ve střídavce a já se cítím... máme další společné dítě a já se cítím.... dětem jsou teenagery, situace je stále stejná a já se cítím....prostě co nejkonkrétněji a nejrealističtěji, jak to jde...můžeš se pak těmhle situacím případně vyhnout a neprožívat je v reálu. Anebo můžeš zjistit, že to vlastně takhle chceš a že ti v tom je docela dobře....

Nikdo cizí ti dost dobře poradit nemůže.