
Asi bych to nechala být a snažila se s maminkou jenom být.
částečně mojí hloupostí a je mi z toho hrozně. Jsou to pouhé 3 měsíce, kdy mamka umřela na rakovinu. Nevěděla jsem, že je to tak zlé, je od nás daleko a tak jsme si jenom volali a neviděli ji, mockrát jsem se jí ptala, jak jí je, co jí řekli doktoři, a pořád říkala, že nic... Moc mě to mrzí, že jsem za ní nezajela ještě dokud nás mohla vnímat a dokud jsme se mohli rozloučit a říct si, že jsem ji měla ráda. Moji příbuzní to věděli, že je to zlé, ale nedali mi vědět, mamka prý nechtěla, ... viděla jsem ještě živou jenom protože, že si příbuzní nevěděl s ní doma rady a tak mi zavolal mi..., konec přišel hrozně rychle, nevěděla jsem, že to může být tak rychle - v nemocnici byla jenom týden, pak ji pustili domů - nechápu jak je možné, že propustí někoho kdo už nemůže jíst a pít - to může zůstat doma umírat bez vody?
Edudant a Francimor od Karla Poláčka v Hudebním divadle v Karlíně
Tipy na vánoční dárky pro celou rodinu
Vánoční trhy v KuksuTrutnov
Frozen 1&2Ústí nad Labem
Kreativ Ostrava 2025Ostrava-město
Beseda a autogramiáda Aleny MornštajnovéPraha 1
Labyrintem Malostranských dvorkůPraha 1 Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.