Re: středa

Ahoj holky,
koukám, že všude je to nějaký napjatý.

Kájo, gratulace, samý jedničky nejsou úplně obvyklý .

Leni, to je blbka. Co na to říct.. Jsou to radosti s těma potomkama :-/.

Lidu, to měl teda štěstí. Kamarád takhle pár dní jezdil se zlomeným kotníkem. To já teda radši letím k doktorovi, když mi něco je .

Ivo, soucítím.

U nás to je ve škole taky všelijaký, ale nebudu radši specifikovat. Jinak toho na mě začíná být nějak moc. Ten začátek školy (třídnictví v šestce, kde se musí vyplňovat milion papírů, k tomu mám víc než půlku třídy s nějakýma posudkama z poraden), do toho za týden adapťák, kde mám akorát zajištěný ubytování a stravu, pak táta.. Snažím se nenechat se úplně vysát, ale je to náročný to nějak ideálně vychytat. Včera jsem byla po celém týdnu fakt unavená, pak mě naštval Jirka, když mi řekl, že mu je jedno, jak seženeme oblek do tanečních (je drobnej, nemá ani 170 cm, takže mu je všechno velký :-( ). Prostě "rodiče, starejte se" :-/. Pak manžel, protože není schopnej chodit pravidelně k zubaři a brzy bude asi bezzubej :-( a nemůžu mu ani říct, že mě to fakt hodně trápí a nedaří se mi vysvětlit mu, že mi na zdraví mojí rodiny fakt hodně záleží. Zvlášť teď, kdy mi táta pořád valí do hlavy, jak je mu špatně a i když se snaží držet dietu, tak ji vlastně nedrží a jsou to jen výmluvy. Manžel taky věří, že dělá maximum :-(. Máma se dlouhý roky trápila, protože táta nebral její starosti o jeho zdraví vážně. Teď, se svým přístupem ke zdraví a životnímu stylu, "sklízí". Je poměrně mladej a zdravotně na tom není dobře. A stále se vymluvá. A já vidím, jak je to s tím mým mužem stejný . Moc mě to trápí a štve a psychicky vysiluje, ale on to nechápe :-(.
No a jak jsem z toho včera byla špatná, neměla jsem sílu brát tátovi mobil. Věděla jsem, že bych moc oporou nebyla a už by toho bylo na mě moc. Jenže pak jsem zas měla výčitky, protože on to moc psychicky nezvládá a má zase horší období.
A teď ani nevím, co mu mám říct, že jsem nezavolala.. A v neděli se mi tam za ním ani nechce, sama bych potřebovala oraz a klid a všechno vypustit z hlavy, ale slíbila jsem mu to.

A vůbec nevím, jak to s ním budu zvládat do budoucna :-(.