Re: Neděle

Ahoj holky,
žijete?

Přidávám se do klubu. Potřebuju spát a načerpat někde energii.
Naštěstí jsou za týden prázdniny, to mě snad spasí.
Jinak teda vždycky když mám pocit, že padám na hubu, vzpomenu si na Lenku. Leni, dík, vždycky si pak uvědomím, že to vlastně tak hrozný není .

Teď o víkendu už jsem měla krizi, telefonáty s tátou mě vyčerpávaj, ségra už to taky přestává zvládat. Spousta lidí (to jsou snad desítky) se snaží tátovi nějak pomoct, zabavit ho, něco vymyslet, popovídat si, pozvat na oběd, dokonce jeho dlouholetý kamarád mu nabídl na měsíc brigádu ve své firmě, aby něco dělal a myslel na něco jiného. Všichni do něj vkládaj svůj čas a energii a on jen vysává. Všechno je na nic, nic mu nepomáhá, on je na tom nejhůř, nikdo na světě nezažívá co on, nic ho nebaví a nejde se donutit (např. se nemůže zabavit koukáním na televizi, protože ta je v obváku a on je ve svém pokoji).
Prostě už se to nedá a já nevím, co s tím. Volá každý den večer, když má v sobě nějaký alkohol. Opilý není, ale v depce. Přes den je pak na tom líp, ale stále mluví jen o sobě (jako celý život), co děláme my a co se třeba povedlo klukům ho nezajímá. Já mám svých starostí dost, momentálně nemám čas ani na svoje věci, natož na nějaký koníčky a odreagování, a tak mi energie jen ubývá :-(.
Už mu občas telefon neberu, snažím se hovory zkracovat, ale pak mi volá, jestli už mám čas a už se i stalo, že jsem mu večer nemohla vzít telefon, pak jsem mu volala za půl hodiny, vypovídal se, no a druhý den mi volal odpoledne, že se mi večer nedovolal a že je na tom špatně a kafemlejnek zase začal jet a nepamatoval si, že jsme spolu vlastně mluvili.
Já jsem večer taky už utahaná a chci klid .

Kdyby aspoň řekl, že je rád, že nás má a že ho vyslechneme.. Prostě vždycky mu záleželo jen na sobě a já se mám teď kvůli němu rozkrájet..
Už to začíná lehce skřípat i mezi mnou a ségrou, protože když mu já ten telefon nevezmu, okamžitě volá jí. A ona to bere jako povinnost (je to přeci táta), ale taky to nechce dělat. Ona to má ještě horší v tom, že ho zve na obědy a nosí mu jídlo, ale on si pak na ni stěžuje, že vaří moc tučný jídla (on by potřeboval zhubnout) a že mu dává velký porce. Přitom to jíst nemusí, nemusí dojíst všechno. Ale má aspoň viníka, proč nehubne :-/.
Takže jsem momentálně v koutě, nechci, aby jsme se se ségrou kvůli tátovi hádaly (stačí, že už to má kvůli němu ségr hrozný doma).