Re: středa

Kat,

ze strany dětí. Nebo spíš jednoho.

Kluk, co znal z domova jen výprasky, máma od nich odešla, vychovávala ho babička a otec, babička vychovala otce výpraskama, otec tedy jinou výchovu neznal, takže kluk byl řezaný od babičky i od otce.

Protože bylo jasné, že bude mít odklad, ředitelka ho místo mezi předškoláky zařadila mezi o rok mladší děti. No a kluk bil všechny hlava nehlava. Někdo se bránil, tak ty časem nechal a začal vyhledávat snazší oběti. No anejsnazší byla naše Pája. Péťa si to kompenzovala jen tím, že doma, než si šla hrát s hračkou, tak jí nejdřív naplácala (protože ten kluk, když dostal výprask, tak byl taky hodný), ale Pája začala nejdříve oddalovat odchody do školky (kalhotky jí škrtí, punčocháče koušou...), pak se začala v noci počůrávat. Během dvou měsíců...Přitom obě do školky chtěly, bavilo je to tam, ani jedna nikdy neřekla, že už tam nechtějí. Tak nám to trvalo delší dobu, než jsme na to přišli. Učitelky se snažily spolupracovat, ale byla tam třeba jen jedna celý den na 30 dětí, protože zrovna hodně marodily. Ten kluk si pak často Páju vyčíhal na záchodě nebo i v šatně, když učitelka kontrolovala třídu, jestli jí tam někdo nezůstal...Jednou Páje ubalil takovou, že vzala druhou o skříňku...

Řešilo to SPC, byli na sledovačce ve školce, doporučili přestup toho kluka do speciální školky, což ale tatínek odmítl....No tak jsme šli my.

Pája, když zjistila, že už do téhle školky nepůjde, se úplně rozzářila, přestala se skoro ze dne na den počůrávat...Ale chvíli trvalo, než jsme našli novou školku a tam musela každá do jiné třídy. Ale ani to jim nevadilo, vyhovovalo jim to, líbilo se jim tam.