Re: středa

Tak já většinou nějak nevím, co psát, protože stav je stále stejný, nestíhám.

Od začátku dubna vždy alespoň dva dny v týdny jsme ve škole do večera, protože byly zápisy, pedagogická rada, třídní schůzky, zítra je Den otevřených dveří.

Minulý týden jsem ve středu usnula, když jsem Péťu zkoušela z biologie, vzbudila jsem se v jednu v noci, udělala přípravy, šla do práce, odučila do půl druhé, do tří kroužek, pak třídní schůzky, ze školy jsem odjížděla v osm....pak jsem se pokoušela udělat přípravy na pátek a skončilo to tak, že jsem noc strávila v polospánku na stole, protože jsem moc chtěla mít ty přípravy už hotové, a přitom jsem nedokázala neusnout a ani se zvednout a jít normálně spát...Jak proběhl pátek už ani nevím...

Sobotu jsem následně prospala a v neděli, pro změnu po dvou hodinách spánku, jela na celý den do UL, kde byl sraz střeleckého oddílu po asi 20 letech, poprvé, co jsme se viděli od té doby...

No a dneska jsem při cestě na tělocvik chtěla upozornit děti, ať jdou dál od silnice, sklouzla mi noha po obrubníku a jak jsem chytala balanc, skončila jsem na všech čtyřech a následně na břiše, přičemž jsem měla pocit, že už se nikdy nezvednu.
Nakonec jsem se zvedla, šli jsme zase zpět do školy (stalo se to hned za branou), asistentka za mě odučila tělocvik a já šla nahlásit úraz. Pak OK, trochu mě bolela kolena...jenže za hodinu kolena sice nebolela, ale zato mi začla tuhnout pravá noha pod kolenem, otok vyboulil kalhoty, takže nakonec jsem jela do nemocnice na ambulnaci....
Tam mají jednoduchou léčbu, člověk čeká tři hodiny a ono ho to přejde, takže z ordinace jsem nakonec odcházela s papírem, že mi nic není, ani ten otok že na noze nemám (ta boule je tam pořád)...takže můžu být ráda, že mi vlastně nic není.

Ale upřímně, už prostě nemůžu.

Ale holt zítra 5 hodin a pak DOD, takže jdu zase pracovat.