Re: Kdo se přidá?

Mně se zdá, že lidi málo uměji pracovat se svým tělem. Jedním ze smyslů života je pochopit svý tělo a naučit se s nim pracovat. V plus mínus padesáti by to měl umět už každý. Však na to měl padesát let. To neni málo. Měl by vědět, jak jeho tělo funguje, co mu dělá dobře, co špatně, co mu vyhovuje, čím ztloustne, čím zhubne... I tu vůli by měl mít už trochu potrénovanou. Neměl by být z trochu toho hladu nebo zimy. Co má být, že máte chvíli hlad, žízeň nebo chutě. Lidi jsou zpovykaný, zvyklý na komfort, na okamžitý a vydatný uspokojování svých mrzkých základních životních potřeb. Málo trénujete. Místo zajídání stresu se běžte projít do přírody. A je po stresu.
Za život jsem několikrát potřebovala shodit - stačilo méně a jinak jíst, nastavit si jiná pravidla a bylo. Stačí překonat počáteční fázi diskomfortu, žaludek se smrskne, hlava si zvykne, tělo zhubne. Ale tělu musí být jasné, co vlastně bude. Ať nemá ten hloupej nápad dělat si zásoby.
S jídlem to mám jak s penězma. Utrácím tak +- stejně, občas se rozšoupnu a pak zase utáhnu.