Re: Co je ti? Nic.

Podívala jsem se na to. Narozdíl od vás ostatních mi přišlo výtvarné zpracování vnitřních myšlenek nemocných velmi působivé a pravdivé. Zase ty příběhy mi přišly takové ploché, nicneříkající, jako měl jsem problémy, úzkosti, nechodil jsem ven... když si vzpomenu na sebe a svět deprese, jak strašně bolestivé a mučivé to bylo... nevím, vzpomněla jsem si na Fern, že ta by na základě těch vyjádření pacientů vůbec nic nepochopila. A myslím, že většina zdravých lidí tohle nechápe. Každá matka ví, jak bolí porod, ale málokdo chápe, jak bolí duševní nemoc.
Jinak vyjádření doktorů, že děti lze lépe léčit a vyléčit než dospělé, jen je nutno přijít včas, je velmi naděje plné, doufám, že i pravdivé. A samozřejmě si přeju, aby se problémy dětské psychiatrie u nás konečném začaly řešit.