Re: Ahooj

Zdeni a nemohlo to být tak, že když si vyšla o půlhodiny dřív a tím pádem nebyla nervózní z toho, jak bude probíhat cesta, tak to Miluška vycítila a šla taky v pohodě?:o) To by jen potvrzovalo teorii o tom, že pokud jsme v klidu, jde i s dětma všechno lépe.
Jinak Jitu, myslím, žes to vyřešila jak si nejlíp mohla, protože zrovna situacích, kdy na nás tlačí čas (a práce se opravdu nedá flákat, s tím se nedá nic dělat), je člověk ve strašném stresu a nejlepší věc jak takové situace řešit, je předcházet jim. Jinak když už si narážela na mé poznatky z knížky (které jsem ale v posledním příspěvku nepsala jako návod jak na vztekající se dítě - to byly spíš principy přístupu k dětem celkově), tak v té knize zazněla na podobné téma hezká věta - děti jsou tak malé právě proto, abysme je mohli vzít a odnést:o))) A tak to je, nemyslím si že někde mezi lidmi, či ve chvílích kdy chvátáš je vhodný čas na nějaké vysvětlování:o) V tu chvíli je nejlepší čapnout je pod křídlo a odnést. Já to znám z ranních cest do školičky, nakonec jsem Kubu začla taky vozit v kočárku i s Andulkou a bylo to, zpátky už jsme mohli jít v klidu pěšky. No a o mých cestách na poštu, kde brzy zavírají ani snad nemluvím.....:o))))))))))))))
A jinak je super, že kluci zabrali na to pyžamo - to dcerunka by vyrazila do školky klíďo píďo v pyžamu a ještě by si mě vychutnala, když bych ji tak nechtěla nakonec nechat odejít:o) Z toho taky vyplývá jedna věc, se kterou v tvém příspěvku nesouhlasím, nemyslím, že by se dalo paušálně říci, že se staršími se domluvíš líp - ono jak na čem:o) Když budu ve formě, tak Kubu přesvědčím i o tom, že mlíko je černý, ti starší, umějí líp hledat protiargumenty:o) Spíš záleží na tom, aby na to o čem je chceš přesvědčit, stačily jejich dovednost a rozum:o)
A se silnicema naštěstí problém nemáme, sama horlivě přemýšlím čím to, nijak zvlášť jsem mu to neříkala (snad ani o tom bebí) A to to u nás máme o to horší, že nemáme chodníky (ale zase tu jezdí málo aut a jezdí i pomalu) Tedy někde chodníky jsou, ale takové malé hned u plotu, dost často i zarostlé a posr...od milých pejsků:o) A Kuba je tak aktivní, že samozřejmě hned jak vidí chodníček tak musí na něj:o) Tuhle tam bejčil i mě s kočárkem:o))) Takže by klidně mohl být v tomhle i míň aktivní:o))) Za ruku tedy se mnou zásadně nejde - musí sám - pokud ho za ruku chytnu, tak se mi vytrhne a taky běží ode mě pryč (do silnice samozřejmě) a pak se významně vrátí s tím, že musí SÁM:o) Takže ho za ruku nedržím a je klid:o) Ale to samozřejmě ve městě nejde.