Re: tak jak?

Ahoj, Janni a všechny: školka první den - vstávání v pět, malej až 5.45, vzbudit ho to byl teda zážitek (ale alespoň jsme mu oplatili, to co on nám dělá v sobotu a v něděli, že tahá za deku a všechno možné a huláká vstáváme)Pak teda se těšil, vběhnul tam jak uragán, jiné děti tam ještě nebyly, ale zabavily ho učitlky, tak si ani nevšiml, že jsme pryč. Manžel měl ještě za úkol udělat malou špionáž až půjdou ven, rozkas zněl jasně - hlavně nenápadně. A prý štrádoval pěkně, odpoledne nám hned hlásil, že zíttra jde zas. No a dnes ráno jsme mu jen zašeptali do ucha, že musí do školky, vystřilil jak střela. Ale když jsme vycházeli z baráku zas měl otázky typu, jestli tam bude máma nebo táta, a když jsme mu řekli že ne, začal pofňukovat, a ve školce to rozbalil naplno. Siréna, vztekot, do třídy jsme ho museli vtlačit a zabouchnout dveře. No srdce jsem měla asi na milión kousků, slzy na krajíčku. Manžel jen zíral s otevřenou pusou, jak jsme mu to mohli udělat.Zítra očekávám to samé.

No a já v práci dobrý, hned první den jsem dostala ještě dvě nabídky od jiné firmy, takže zas mám brouka v hlavě.

Jinak nic nového, Jitull jak jsi psala začínám si uvědomovat po dvou dnech co mě ted čeká. Už jen ráno vybavit do školky, honem do práce, honem z práce do školky, nakoupit, poklidit, udělat véču, vykoupat, uspat. Aspoň že to popovídání s manželem si odbydem v práci, jinak by jsme se asi už ani neznali. Večer padnu za vlast už v osm, a to jsem si ho celý tři roky dobírala, jak tak rychle a brzo usne. Takže nějaký sport už u nás asi jen tak nehrozí, docela jsem vylítaná.

Bubu, tak přeju všechno nejlepší k narozeninám a kde jsseeeššš????? Nějaké novinky.