Re: středa

Mu, prečetla jsem Tvůj příspěvek a hned Ti musím napsat. jsem na tom stejně jako Ty - chtěla jsem dát občas Maxíka do nějakého koutku nebo do soukromých jeslí - prostě kamkoli,abych si mohla něco zařídit a taky se pomalu připravit na nástup do práce. ALe od určitého věku, je to sním hrozné - nechce nikam jít beze mně, i když byl dříve odvážný a společenksý, tak teĎ se za mně schová a brečí a ani se nehne. My bohužel bydlíme ve vesnici, kde není ani hřiště, neni park - prostě nic, kde se můžou sejít maminky, nejsou tady ani chodníky, tak všude jezdíme autem. Možnost někoho potkat nebo se s někým seznámit je prostě mizivá. samozřejmě, že žádné soukromé jesle ani školky nablízku taky nemáme, takže do kolektivu dětí se vůbec nedoastaneme. KDyž jsem se s ním byla podívat do školky, tak se mně držel za nohu a plakal. S cůvou to bylo stejné - zkoušela jsem 2 chůvy, ale pokaždé to dopadlo šíleným pláčem. Dnes jsem s ním byla u chůvy potřetí a konečně snad bude obrat k lepšímu - asi je ot prostě o zvykání. Chůva říkala, že pláče jen když jsme my tam a když nás vidí odcházet a pak se uklidní. První dny s ní nemluvil, nepil, nejedl - prostě tma jen seděl a trpěl. Včera se normálně hrál a povídal si sní a dnes u ní i spal a dokonce plakal, že nechce jít domů. S dětským kolektivem to ještě vyzkoušené nemáme - do školky mi ho vemou až od 3 let a v soukromých jeslích jsem neuspěla, tak doufám, že to pak bude lepší, ale pro mně je úspěch, že už konečně vydrží několik hodin s někým cizím!!!