Měla jsem mít opravdovské rande. Já vím, že mi nevěříte, protože máte představu maminy, která vaří, pere, smaží, je spokojená na svém písečku, ve svém doupátku a nemá potřebu se seznamovat. Omyl dámy!
Vypadá to neuvěřitelně, ale stalo se …. Jednoho dne jsem se zase měla tvářit jako umírněná redaktorka jistých novin, která jde dělat rozhovor. To, co tomu předcházelo však s profesionalitou opravdu nemělo nic společného.
Blíží se to. 15. března uplyne deset let, co jsem poprvé uviděla Jakuba.
Padlo to i na mne. Jsem nemocná. No, to zní až moc honosně. Jinak řečeno- mám chřipku.
V poslední době mám pocit, že maminka, která není patřičně odvázaná z toho, že kojí, je společností těch "opravdovských" maminek hnána před soud a odsouzena stát opodál.
V mém soužití s Kubou jsou věci, které pro mne vždy zůstanou tajemstvím.
Projížděla jsem v supermarketu oddělením čajů a kávy. Najednou mne zarazila jedna z desítek krabiček čajů. Jsem milovnicí čajů.
Byla jsem opět u mé maminky na návštěvě. Vracím se tam, jak tažní ptáci každý měsíc tak na tři, čtyři dny, kdy převálcuji se svou rodinou babiččin uklizený byt, její veselou povahu a dobrou fyzičku.
Učím mé děti, jak se stavět ke sportu. Učím Majdu s Terkou, jak udělat kotrmelec. Učím to, co sama neumím.
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.