Názory k článku Ještě jedna možnost jak otěhotnět

Ahoj,
dekuji za vase nazory. Ja myslim, ze nas vztah je velice vyrovnany a to ze spolu chceme zustat vime oba dva. Oba se take shodneme na tom, ze bychom spolu dite chteli, ale ja mam dojem, ze meho manzela nic netlaci. Deti mame ve stridave peci a tak si plnymi dousky vychutnava jejich pritomnost a naopak nasledne si vychutnava cas kdy jsme porad jen spolu sami dva. Po tech osmi letech, co jsme spolu se k sobe chovame porad jako zamilovany par, ktery se zna jen chvili. Manzelovi je 36 a me 33 let a tak ja kazdym mesicem ziskavam pocit, ze uz nastal cas a on mi vzdycky rekne - ja bych si to moc pral, ale nejprve musime...NECO...Snazila jsme se to s nim pochopitelne resit, ale na jeho odpovedi nemam proste zadne argumenty az na muj vek. Muj dojem z cele situace je, ze uz je proste pohodlny a nechce mit doma dalsi placici miminko. On samozrejme vi, ze jsem vysadila antikoncepci, rekla jsem mu o tom a tak jsme si rekli, ze to nechame osudu. Bohuzel asi nepatrim k zenam, ktere otehotni bez problemu a tak se to zatim nepovedlo. Kdyz vidim jak se "rozsviti" a jasa nad miminkem sveho bratra a jak krasne se chova ke svym detem, rikam si....sakra, proc spolu jeste nemame dite. Kdybych otehotnela, jsem si jista, ze by byl nakonec stastny a dite by vyrustalo v harmonicke rodine, jenze se mi jaksi nedari prekonat tu pocatecni barieru, nebo jenom pohodlnost?! Rozhodne nechci neco delat prosti jeho vuli, jen jsem si rikala, ze tolik deti, ktere byli "neplanovane" vyrustaji ve skvele rodine a jsou milovany, tak proc by se to nemohlo "povest" nam.
Snad se mi podarilo alespon trochu nastinit situaci, ktera u nas panuje. Ja vim, ze se to mozna zda divne, ze milujici harmonicky par se nedokaze shodnout na takove zasadni veci, ale tak to proste je.

Naprosto souhlasim s Lizou. Dite se ma narodit do vyrovnane rodiny, ma byt tretim ve vztahu dvou vyzralych jedincu, kteri vedi, ze spolu uz chteji zustat, znaji se dost dobre, mnoho spolu prozili a vedi, ze ten druhy v ruznych neprijemnych zkouskach obstoji.

Pak je velika nadeje na to, ze jeho detstvi bude krasne a manzelstvi zmnozene o dite bude jeste vyrovnanejsi. Dite by nemelo byt berlickou ve vztahu, ktery kulha na vsechny ctyri a take by nemelo byt pocato tak nejak skoro omylem, kdy jeden dite chce a druhy ne. Vim, ze pro matku, ktera po detatku touzi, je to velike trapeni, vi jak miji cas a jak ostatnizeny v jejim veku uz deti maji a oto vic po diteti touzi.

Potom ovsem je dobre to s manzelem dukladne probrat a pokud nesouhlasi, bud se smirit, ze detatko nebude, nebo zvazit, zda jde manzelovi duverovat, ze detatko bude pozdeji a ze za 10 let nebude mit zena pocit zmareneho zivota a nenaplnene touhy po detech, nebo se rozhodnout pro rozchod a najit si muze, ktery dite chtit bude. Tam zase hrozi, ze seznamovani nemusi probehnout dobre, je mozne prehlednout nejakou velkou povahovou vadu noveho partnera a zjistit ji az pozde a dostat se tak z deste pod okap.

Je to tezka situace, ale souhlasim s Lizou, ze mit dite bez souhlasu partnera je bohuzel koledovani si o prusvih, a moznosti typu, ze ho manzel plne neprijme atd jsou na biledni. Mozna by bylo dobre si to vyrikat pod vedenim odbornika (napr. z manzelske poradny) a za jeho pomoci problem vyresit. Tak by alespon byla velika nadeje, ze ono vyrikavani si rozdilnych nazoru na budoucnost a poceti ditete, nenarusi manzelstvi.

Preji vse dobre a mozna, ze manzel si pod vedenim odbornika uvedomi vsechny okolnosti a zmeni nazor. Moc Ti to preji, ale ver mi, proti jeho vuli to nedelej, mohlo by se to Tobe i diteti nevyplatit.

Ahoj, asi ti nenapíšu, co chceš slyšet, ale pokud budeš mít dítě, které tvůj partner tak docela nechce, je možné že tím problémy neskončí, ale začnou. Nevím, kolik váme je a jak žijete, ale asi bych to s partnerem pořádně probrala.

Ahoj holky,
se zajmem jsem procitala vasi diskuzi a musim rict, ze jsem trosku propadla depresi:-/ Kdyz vidim, jak se vsechny moc snazite a nevychazi to. Tem, co se jim to uz podarilo a pekne se zakulacuje brisko tam moc gratuluji! Ja mam trosku jiny, byt podobny problem....moc bych si miminko prala, ale muj pritel bohuzel zatim nechce. Ma uz deti z predchozi manzelstvi a ja se bojim, ze zadne dalsi uz chtit nebude. I kdyz sice tvrdi, ze ano, stale to oddaluje. A tak neberu antikoncepci a jenom se tise modlim, abych otehotnela...ale on si porad "dava pozor". Vlastne nevim, co mam delat...poradite mi?

Ahoj Dádo,
to ti věřím, že už jsi po roce nervózní :-) Když ale slyším všude okolo, jak dlouho se snaží, je to normální. Nikdo o tom moc nemluví, je to trapný, když se tě někdo při každém setkání zeptá: Tak co, už? Asi proto nám to připadá strašně dlouho, ale je to normálka :-) Rok je vlastně z tohoto hlediska jen 12 dní - 12 ovulací, a to ještě v lepším případě. Např. já mám do roka jen 4 :-( Ale povedlo se :-)
Jinak co se týče toho jak jste to dělali :-) tak je to tak jak jsi řekla - všechno zpět dovnitř a porejpat si :-)
Chce to prostě oddělat stěny pochvy od sebe, aby se spermie dostaly k čípku. Někde jsem četla, že penis je (v lepším případě :-))))delší než prsty, tak proč prsty.... To je proto, že penis při své délce není tak šikovný jako prsty a může semeno stříknout do pochvy dozadu, ale přitom nemusí vůbec čípek oddálit od stěny pochvy a k té dírce do dělohy, co je v čípku, se spermie vůbec nedostanou. Takže loužičku se spermiema prstíkama rozmazat do všech koutů a pak v klidu :-) čekat, jestli se to tam spáruje nebo to zkusit znova.
Takže hlavu a nohy vzhůru a prstíky do pochvy :-) a držíííííím palce!!!
Veronika