Názory k článku A co takhle jesličky?

Ale nechci být popíračka zásluh historického feminismu, to bych lhala:)

Ahoj Kimmy,

protože moje reakce na tvůj příspěvek z dnešního dne zmizela někde v nenávratnu (diskuse se asi už nevejde na stránku), vlípnu ho tedy ještě jednou sem:

Kimmy,
jako argumenty uvádíš, že:

1) 3-letá, resp. 4-letá MD je přílišná zátěž pro státní pokladnu a nadruhou stranu jako návrh uvádíš odpustit matkám (resp. zaměstnavatelům, kteří je zaměstnávají) soc.+ zdrav. poj. Zkusím jednoduchý výpočet: při průměrném platu 18.000 Kč dělá soc. + zdrav. poj., které hradí zaměstnavatel, částku 6.300 Kč. To je zhruba právě tolik, kolik dělá v současnosti průměrná měsíční výše RP. Narozdíl od tvého návrhu jím stát podporuje matky pouze do 4 let věku. (kde je tedy to odlehčení pro státní kasu?)
Jako další téma by se mohlo rozvést, do jaké míry by takový příspěvek přilepšoval spíše zaměstnavatelům, než vlastním maminkám (zatímco současná přímá podpora je opravdu a přímo pro ně). Dále tu máme zneužívání systému formou: do smlouvy ti dáme úvazek 5 hodin denně, ty pro nás budeš v tichosti dělat 8 hodin a o ušetřené peníze se šábneme.
A úplně stranou ponechávám skutečnost, že neplatit soc. poj. by znamenalo pro ty maminky samozřejmě i nižší důchod v budoucnu oproti jiným se stejným hrubým platem.

2) system vyrazuje lidi v produktivnim veku z pracovniho procesu na prilis dlouhou dobu, navrat do prace je obtižny. To je sice pravdivé konstatování, ale většina maminek ti i v této diskusi odpověděla, že ony budou radši vyřazeny z pracovního procesu a hůře se budou vracet zpět, než aby musely dávat dítě předčasně do jeslí. Koneckonců, ani já toto nevidím jako dostatečný důvod. Nežijeme přeci v rozvojové zemi, abychom měli jako hlavní úkol zvyšovat HDP.

Ad koho mají rádi personalisté: nevím, jak maminky po mateřské, ale mladí lidé (i ženy) jdou na dračku. Aspoň v Praze jo.
(A jen tak bokem k tomu, jak mají rádi personalisté maminky po MD: během své MD jsme měla hned několik telefonátů od headhunterů, zda nechci zvážit jejich vyjímečně zajímavé nabídky :))) - takže až tak úplně neradi maminy po MD personalisté asi nemají) Tím chci říct, že na tu MD bych špatné uplatnění na trhu práce až tak nesváděla.

Kimmy, ty se pořád oháníš nějakými studiemi, že 2-letým dětem jesle neuškodí. A není náhodou podstatnější názor maminek a jejich intuice, co jejich vlastním dětem prospívá nebo neprospívá, než nějaké studie? Nebo ty se při výchově svých dětí rozhoduješ primárně podle výsledků výzkumů a až následně tím, co cítíš ty?

Víš, já si obdobně jako ty myslím, že je pro moje dítě lepší, že jsem se vrátila dřív do práce a nemusím teď trčet v práci za bílého dne 8 hodin, ale nesouhlasím s tím, že by měl stát umělými prostředky "donucovat" i ostatní ženy, aby postupovaly stejně.

Argument, že by to bylo levnější, se zatím argumentem neukázal. Ostatní argumenty, které uvádíš, se týkají už jen subjektivních potřeb žen, případně jejich dětí - přičem velká většina na to reagovala tak, že jim je milejší varianta delší MD.

Ivule návrat ke kořenům není otázka toho, aby se v hektické době stala z vytížený manažerky mistryně v guláši a háčkovaných dečkách, ale jakési zpoměrnění pracovní aktivity, stresu, spotřeby, volného času, peněz, ať už se to týká kluků či holek.

Dneska jsem měla zajímavý pracovní setkání s člověkem, kterému lednový propad akcií způsobil ztrátu několik milionů korun, ještě mu asi 10O mega zbývá, jeho jmění je vyobchodované na burze, kdysi začal kupovat třeba ČEZ za 7 pětek.
On je jako většina z nás, žije v honičce, co přinese ráno. Zažívá jistě uspokojení a adrenalin, ale nerad vstává a občas nemá daleko k sebevraždě. Nejásá ani nenadává, zkrátka leze životem. Je prostě členem společnosti, kde se soutěží, nemůže se jen tak sebrat a jít od toho, ztratil by sociální vazby, protože každej bez ohledu na věk, počet dětí a peněz, hraje o pozice.

V úvodu diskuse kdosi jásal nad tím, jak chystá přednášku z diferenciálních rovnic. Já to strašně beru, ale dovedu si představit, že by dotyčné ta radost stačila méněkrát, že v určitém množství už je to na obtíž.
Back to basics není o ženách v domácnosti, je o tom, abychom všichni tak trochu ubrali, protože TOLIK (čehokoliv-práce i peněz) nepotřebujeme.

Došlo mi, že oba příklady jsou o tom samém , myslím na dvě věci současně. Tedy chtěla jsem říct, že bych nikomu nebrala jeho volbu. Ale nemyslím si, že i když se někdo rozhodne být 3 roky doma, že se "nechce nebo nemůže realizovat jinak". Alespoň z některých příspěvků vyplývá, že spousta žen pracovní život "dohnala" i po tříleté a víceleté mateřské.

Mně ta idea "back to basics" (jestli si mohu pracovně tvůj název vypůjčit:)) připadá tak trochu násilná v okamžiku, kdy až do nějakých 20 - 30 let si žena zcela přirozeně jde tou stejnou životní cestou, jako muž. Tím myslím, že chodí do školy, na VŠ, do zaměstnání.. úplně stejně jako ti kluci. Je k ní přistupováno stejně, má stejné (obdobné) sny a přání, chce prosadit svoje myšlenky, stejně jako ti chlapi a pak najednou FUK, a s příchodem dítěte a rodiny by to mělo být najednou úplně jinak..
Já sama jsem z toho "FUK" zmatená doteď a občas si připadám rozpolceně, ale žádné lepší řešení než že budu lepit dohromady rodinu a profesi nemám.