Názory k článku Dítě, nebo práce? Chci si užít obojí!

Z cele diskuze zcela jasne, alespon pro mne, vyplyva jedna vec: zivot je slozity. Za komfort civilizace a dlouhy vek doziti platime. Nezijeme v komunitach zemedelskych usedlosti 19. stoleti, deti pro nas nereprezentuji "duchodove pojisteni", jinak receno, typicky nezivi sve rodice ve stari. Na stari, ktere je pomerne dlouhe, si vydelame behem tzv. aktivniho zivota. Spolecnost tlaci na spotrebu od pocatku, vsichni chteji zit kvalitni zivot a k tomu, pro mnohe kupodivu, vede cesta pres mnoho "zbytecnosti". Chcete snizit novorozeneckou umrtnost, prodlouzit zivot? Posilujte ekonomiku. Problem je v tom, ze zminene posilovani ekonomiky v soucasnosti vyzaduje jistou organizaci spolecnosti - mobilni (ne velke) rodinne jednotky, ktere budou k dispozici na pracovnim trhu. Jenze, mobilni a male rodinne jednotky je neco, co puvodne jaksi nebyvalo, zilo se ve vetsich rodinach a o deti se starala take vetsi skupina. Male deti jsou ale porad stejne, potrebuji starost dospelych, do 2 let veku minimalne je vrstevnici nezajimaji, jsou jim spise na obtiz. Imunita ditete tzv. jesloveho veku neni pobytu mezi vrstevniky zrala, coz se muze podepsat na jejim stavu i v dospelosti. Takze se tlaci na matku, aby diteti, dala sanci vyzrat (do 3 let) v domacich podminkach a zaroven spolecnost vyzaduje pracovni nasazeni na trhu. DAMY, zivot je fakt dlouhej, takze nejakej ten rok v kariere se lehce dozene. Jsem vzdelanim fyzik, pracovnim nasazenim fyzik (zde i za oceanem) a fyziku ucim na VS. Veda soucasnosti nijak nestagnuje, ale zase, celkem vzato, pro cloveka s trochou fistronu, nasednout i po letech neni zase takovy kumst. Verte si a budte v klidu, nebot jak rikaval kral Salamoun "Vsechno pod sluncem ma svuj cas".
Co se materskych dovolenych tyce, v USA, kde jsem pracovala, prakticky zadne nemaji, ale je pravda, ze z jednoho prumerneho platu se pohodlne uzivi cela rodina a sehnat praci ve veku rodicovskem neni, az na vyjimky, problem.

Valkýro,
moje babička sice byla štíhlá, ale já se bohužel narodila s těžkou oboustrannou luxací kyčelních kloubů, přišlo se na to pozdě a vzhledem k tomu, že jsem na kontroly chodila snad do osmi let, asi to sranda nebyla - ostatně následky mi zůstaly dodnes, úplně se to nikdy nespravilo. Takže u mne bylo to omezení venkovních aktivit zase dané tím, že mám "nemocný nožičky". Taky jsem díky tomu, byť k tomu až tak moc rodinný dispozice nemáme, byla dítě - buřtíček a to mi taky moc neusnadňovalo vstup do kolektivu.

Monty,
tak to máme úplně stejné zkušenosti z dětství.

Verčo,
moje babička byla hrozně hodná a viděla se ve mně, ale taky byla trošku samorost, měla velkou nadváhu a nerada se hýbala. Tak mě cíleně vychovávala k sedavým aktivitám, ven se šlo jen na krátkou procházku a za ruku, abych nikde nelítala. S jinými dětmi jsem nepřišla vůbec do styku do 5,5 let. Bylo mi řečeno, že od těch z ulice bych nic dobrého nepochytila.
Naši se o to, jak s babičkou trávím čas, vůbec nezajímali, natož aby přemýšleli, co dítě takového věku potřebuje.

Zapomněla jsem napsat, že v době té "výchovy" mi byly minimálně čtyři roky.

Madelaine, nejsem zastáncem 4-letého rodičáku, ale možnost zůstat s dítětem 3 roky bych ženám ponechala..
Když dám příklad - kamarádka neměla hlídání, povolala tchýni. Přišla domů v okamžiku, kdy tchýně sprchovala tu ani ne dvouletou holku ledovou vodou s tím, že "takhle velké holky se přeci nepokakávají"....Dcera by mámě sotva situaci popsala, pokud by dorazila později. Mnozí rodiče ani netuší, jak je s jejich dětmi zacházeno, když nejsou doma. Tříleté dítě, dvou a půl leté(možná) se dokáže před rodičem ozvat. Pokud bych neměla na kvalitní hlídání, každý den bych v práci trnula strachy, jestli je malý(á) v pohodě, protože tohle je jedna z věcí, která může dítě celkem zásadně poznamenat. Naštěstí mám dobré rodinné zázemí, spolehlivého partnera a také doufám, že nebude problém si po MD najít zaměstnání, které mě časově příliš neomezuje. Ještě podotýkám, že bych sama využila dvouletý rodičák, ale nebyla bych závislá právě na těch "telecích" babysitterkách.

Nevěřím, že je to pro stát ekonomicky neúnosné. Miliardy tečou všude kolem a já si nemyslím, že platit ženám rodičák do 3-let ten stát zruinuje. Mnohem osvědčenější v praxi je pozitivní motivace – motivovat ženy, aby do práce chtěly, zlepšit jim podmínky aj. tak, aby pro ně bylo vůbec dostupné skloubit práci a děti. Pak by ani těch, co si vyberou tříletý rodičák, nebylo tolik.