Názory k článku Dítě, nebo práce? Chci si užít obojí!

Připadá mi divné, když někdo odsuzuje druhého jenom kvůli tomu, co ho baví. Já ráda čtu a nerada lyžuju. Nedávno jsem absolvovala dlouhý rozhovor s kamarádkou, která je vášnivá lyžařka. Celou dobu se snažila mi dokázat, jaká jsem hloupá, když jedu s dětma na hory a NEBUDU tam lyžovat. A nemohla pochopit, že tam jedu ráda a že se tam dokážu zabavit i jinak, než na svahu.
A stejné mi to připadá tady.
Špatné je:
a)chodit ráda do práce
b)být ráda doma s dítětem
c)kombinovat práci a dítě a zvládat to
d)mít ráda domácí práce
e)nemít ráda domácí práce
f)....
Každá jsem jiná, máme jiné zájmy a jiné možnosti. Ale všechny chceme mít spokojené a zdravé děti. Tak proč se musíme pořád shazovat hláškama typu: "ona se baví jenom o vaření, no hrůza" nebo "ona neumí uvařit guláš, no hrůza".
Já ráda čtu a taky nepohrdám lidma, které baví hudba. Pokud někdo rád zavařuje a ještě se o tom má s kým bavit, tak je to přece fajn? Pokud se chci bavit o počítačích, tak si holt na ten rozhovor musím najít někoho jiného. A nebo musím najít nějaké jiné společné téma.

Kimmy, ty jsi skvela bojovnice, jak to tu hajis Obcas jsem z diskusi na Rodine mela dojem, ze slovo prace je sproste slovo... Drz se

Jj, taky to tady dost cítím z reakcí. Jakoby žena, kterou těší i běžné věci kolem domácnosti byla nějak mimo? Trošku to tu zavání pohrdáním... Nevidím nic špatného na tom starat se o domácnost, děti, pak jít do práce, která dotyčnou třeba těší, ale nemá potřebu studovat k tomu či při MD tři jazyky a studovat školy nebo chodit do práce. Každý nějak rostem a nemusí to být zrovna tímto způsobem. Pro mě osobně je daleko důležitější, jaký je kdo člověk, než jaké má tituly. Moudrost absolutně nesouvisí s akademickým vzděláním. Někdy to vzdělání spíš souvisí s arogancí a nadřazeností.

Hanko - ja jsem opravdu jen amater soudici predevsim na zaklade vlastnich zkusenosti. Ja vyrustala ve meste stredni velikosti, kde byly dve velke fabriky. Naprosta vetsina deti chodila do jesli a do skolky na tech 8 hodin denne - tenkrat se pojem matka v domacnosti moc nenosil. Nicmene prestoze tyto deti mely temer stejne podminky (v tomto smeru) na zakladni a stredni skole byly mezi detmi v sebevedomi velke rozdily. Proto si ja myslim, ze sebejistotu ovlivnuji jine faktory, obzvlaste dlouhodobou. Muzes byt doma s maminkou a ve skole byt odstrcena a muzes od malicka chodit do jesli a byt ostrilena a oblibena.

Urcite bys mi mohla rict, ze ty mene sebejiste deti trpely prave tim, ze nebyly doma s mamou a ty sebejiste holt mely kliku nebo neco takoveho, ale ja myslim, ze to neni tak jednoznacne. Stejne tak si myslim - opet zcela bez konkretnich prikladu - ze ani dneska nejsou deti ve skole tak uplne vyrovnane, jak by z trilete RP vyplyvalo - ze i dneska jsou ve tridach skupiny tech oblibenych, kteri se drzi spolu a tech mene sebejistych - ackoli treba vsichni byli s maminkama doma. To je prave to, co me ohromne zajima - jestli je nekde nejaky pruzkum, ktery by treba ukazal, ze deti, ktere jsou s matkou do tri let doma, jsou pak ve tridach ti vudci a ti, kteri byli v jeslich jsou ti, co se krci nekde v zadu v nejistote... Nevim, jestli neco takoveho existuje. Ja jsem spis nekde cetla, ze spis vyzkumy ukazuji, ze rozdily mezi detmi z "instituci" a z pece matek. behem skolni dochazky nebyly zaznamenany.

Ja si nemyslim, ze trilete dite ma takovou sebejistotu, kterou uz vicemene nic moc nenarusi (krome zavaznych traumat jako rozvod nebo ztrata rodice) - ze proste tyto deti jsou nejak vic v zivote pohodove, nez ty, ktere do tech jesli chodily. A myslim si, ze v tech 10 nebo 15 letech z tech prvnich tri let necerpaji, a ze sikanovane dite muze klidne mit doma maminku, ktera se mu ty prvni tri roky peclive venovala. Ale jak Lassie poukazala - ja toho o psychologii moc nevim.

Kimmy

Prodavačka může chodit prodávat třeba o víkendech nebo v noci, když hlídá manžel. Má to možná mnohem lehčí než ta manažerka.