Názory k článku Dítě, nebo práce? Chci si užít obojí!

Radko, to je ale o způsobu komunikace v rodině.
Moje máma mi klidně zavolá, že jí není dobře a já si hbitě domluvím náhradní řešení. A nijak mne to neurazí.
Že děti občas zlobí neřeším - každý normální člověk ví, že děti nejsou jenom hodné zlatíčka, ale občas i zlobí. Tudíž, když se někdo nabídne, že mi s dítětem pomůže, ví, do čeho jde. Navíc vím, že máma si děcka dokáže bez potíží srovnat...

Kimmy,
myslím, že náš stát královsky platí řadu těch, kteří pracují spíše iluzorně, nebo dokonce tak, že výsledky jejich práce stát a zájmy občanů poškozují...a to ani nehovořím o nějakých odstupných, odškodných, náhradách, různě dlouhých rentách po ukončení zaměstnání či funkce. I kdyby běžná žena u nás měla 2 děti (a podle demografických výsledků jich průměrně české ženy mají méně), tak by doma trávila max. 8 let. Celý další produktivní život pracuje a odvádí daně....nemáš pocit, že si tu mateřskou z daní svých i svého muže jaksi "může dopřát, aniž by stát nějak poškodila? Státní výchova jejích dětí by nepřišla nijak výrazně levněji.
On je asi i dost velký rozdíl na to, co je prioritní - je stát společností zaměstnanců, kteří mají plnit státní kasu, nebo je to společnost lidí, kteří se rodí, vyrůstají, učí se, žijí a umírají ve svých užších společenstvích - v rodinách? Nejsem vůbec příznivkyní parazitování lidí na státu - ale taky nejsem příznivkyní parazitování státního aparátu na lidech...ať už je to kdekoli. Nejsem si jistá, jestli ten systém maminek v práci a dětí s najatou slečnou z východu coby au-pair, jak to v mnohých západních zemích funguje, byl ideální...výsledky nechám na posouzení těch, kteří to mohou sledovat z bližšího pohledu - tedy stav výchovy dětí, trendy mezi dětmi a mládeží, rozvodovost rodin apod.

Třeba se vrací, protože si tím udrží dobré místo, které jim v budoucnu umožní rozumně se o dítě dál starat.
Já sama jsem u prvního dítěte nastoupila, protože jsem se dostala do psychických potíží a nejjednodušší a nejlépe realizovatelné řešení bylo - jít na pár hodin do práce. Mám vstřícného šéfa, umožnil mi pracovat na velice zkrácený úvazek a vyšel mi i jinak vstříc. Malý byla "kolektivní" a rochnila si v jeslích cca 4 hodiny denně (tehdy jsem se musela vzdát mateřské). Fiannčně mi to tenkrát vyšlo stejně, jako bych byla na mateřské.
Tehdy jsem pochopila, že to zvládnu a když jsem šla na mateřskou se synem, tak už jsem byla předběžně domluvená, že kolem 1.5 roku malého zase nastoupím "na pár". Jenže syn je povahově jiný, takže když jsem váhala, jestli opravdu nastoupit, nabídla se babička. Malý pomalu "dozrál" a ve třech letech se do školky na dopoledne těšil.
Taky jsem zažila, že holce končila smlouva v zaměsnání, kde bylomožné mít zkrácený úvazek a částečně pracovat z domova. Podmínka prodloužení byla, aby holka nastoupila aspoň na půlku ve 20ti měsících dítěte. S tím, že tu půlku může mít i několik let. Nastoupila a nelituje.

Madelaine - touche!!!

Kimmy,
odpověděla jste skutečně nečekaně rychle :)

""Nemam nic proti tomu, at jsou matky doma s detmi jak dlouho chteji, ale at necekaji, ze jim to stat bude proplacet. System, kde se lidem nevyplati pracovat, je spatny system.""

Pro mě osobně tohle opravdu není motivace k tomu zůstat s dítětem doma. Částka, kterou tento stát vyplácí jako rodičovský příspěvek (tedy 7500 Kč) je oproti mému platu v zaměstnání skutečně směšná. Mě tedy stát touto sumou rozhodně nepodporuje v tom, abych nepracovala :) Jediná skutečná motivace je prospěch mého dítěte a ten spatřuji v tom, že s ním strávím čas. Pracovních porad, služebních cest a jednání zažiju pravděpodobně stovky, ale můj syn začne chodit, mluvit, tancovat... jen jednou v životě. Nechci, aby to byly okamžiky, které stráví s chůvou nebo paní v jeslích.


"až 3 let je dítě zcela závislé na matce " - s timto nesouhlasim.

Přesně jsem napsala toto: pokud jde o sociální a emoční vývoj dítěte, minimálně do 2,5 až 3 let je dítě zcela závislé na matce (nebo dalších nejbližších lidech) - s čím na tomto argumentu nesouhlasíte? Vaše děti nebyly v tomto věku emočně závislé na vás nebo vašich nejbližších?



kdybyste peclive cetla diskusi, nasla byste radu prikladu jinych matek, nez jsem ja, ktere potvrzuji, ze jejich deti byly zrale na kolektiv drive nez ve trech letech. Je to individualni a zadne dite se neprobudi v den svych tretich narozenin s tim, ze dneska uz je zrale. Tri roky jsou naprosto umela hranice.

Ano, máte pravdu, hranice tří let je možná umělá. V každém případě je možné, že některé děti jsou sociálně zralé dříve nebo později - ale v řádu měsíců - nikoliv roků.



"pokud odložím dítě do jeslí cca v 8 hodin ráno, pracovní dobu mám pak do cca 17.30 až 18.00 a dítě dávám spát v 19.00 - pochybuji o tom, že dítěti pro jeho zdravý emoční vývoj stačí cca 1-2 hodiny denně s rodiči... " - kdybyste si cetla peclive to, co pisu, tak pochopite, ze presne proti tomuhle brojim u starsich deti - snad mi nechcete tvrdit, ze tento model je vhodny pro deti 3, 4, 5 a vice lete...

Nikde jsem netvrdila, že tento model je vhodný pro jakékoliv dítě. Zaměřila jsem se v diskusi na děti do tří let. V zásadě se v této věci shodneme - takový systém nepřeju žádnému dítěti-