Názory k článku Dítě, nebo práce? Chci si užít obojí!

To, že si to nezvládla ty, neznamená, že to nelze zvládnout. Nechci spekulovat proč, to víš jen ty sama.
Byla jsem na MD necelý rok a půl, a to že pracuji, svědčí jak synovi, tak partnerovi, tak i mne samotné. A neberu to jako zvláštnost. Svědčí o tom spousta příspěvku přede mnou.
A nedá mi to nereagovat na ty rozvody. Kéž by 3-letá nebo 4-letá MD strávena doma s dítětem byla tou zárukou, že se dva lidi vzájemně neodcizí...

a kde je pak nějaká pohoda? takhle bych žít nechtěla

podle mě se to prostě zvládnout nedá, ten článek je pěkný blábol a to, že to někdo zvládá teď ještě neznamená, že se za pár let nerozvede, a že skutečně vychová dítě...nejsem žádná domácí puťka a šla jsem od prvního syna do práce, když mu bylo půl roku..v práci jsem dosáhla poměrně vysoké kariéry, ale doma katastrofa ve všech směrech...pokud je někdo skutečný odborník a má úspěšnou kariéru - tak ta trvá 40-50 let života a pak není vůbec žádný problém tři roky z tohoto období věnovat svému vlastnímu dítěti

Lze si třeba vzít paní na úklid. Úleva je to opravdu neuvěřitelná, každý týden čistě uklizeno a nikde žádní strašáci. Ovšem vařit, nakupovat, prát a podobné čistě individuální věci stejně musíme udělat sami. Musím říct, že dítě a práce z domova se také dohromady moc zvládnout nedá. S prvním klukem jsem začala něco málo psát když mu byly dva roky (publicista na volné noze) a brala jsem si jen takové závazky, které jsem věděla, že zvládnu napsat, když spí. A i tak jsem byla občas nervní. Někam chodit je vyloučené, odložit roční dítě někam je taky podle mě nevhodné. Jak to vidím teď, je, že si prostě užiju dosytosti každou minutu s mrňousem, kterému je teď rok, budu vklidu a do práce se pohrnu až mu budou tři roky a bude ve školce. A to ještě plánuji nějaký zkrácený úvazek. Pokud mám práci, do které se - jako ta personalistka z článku - vrátit musím, tak se nedá nic dělat. Ale dítě na tom bude vždycky nějakým způsobem, více či méně, bito. Otázkou je, jestli toto riziko přijmu a smířím se s ním, ustojím si ho, ospravedlním si ho. To je totiž ten problém. Takže spíš než zvládat obojí je lepší si ujasnit priority a nezruinovat se. Nejsme robotky.

Ahoj, chystam se byt na materske/rodicovske dovolene 3 roky a beru tuhle dobu nejenom jako jedinecnou prilezitost uzit si na "plny uvazek" svoje deti, ale i jako vyzvu k vlastnimu sebezdokonaleni. Behem sveho druheho tehotenstvi jsem stihla udelat dalkove maturitu (svoji druhou v zivote, protoze jinak jsem VS, ale potrebovala jsem osvedceni o odborne zpusobilosti...) a dalsi odborne zkousky z dejin umeni a historie, abych se mohla venovat "pruvodcovstvi cizincu" jako privydelek a zpusob odreagovani behem rodicovske. A jak jsem to vsechno zvladla? Nejdulezitejsi byl pravidelny rezim spani meho starsiho ditete, ktery spi pravidelne 2hodiny v poledne a od 20hod do cca 7hod rano. Takze jsem se ucila vzdycky v poledne a vecer od 20h do pulnoci. Zrusila jsem vsechny aktivity, vcetne setkavani s prateli a emailovani, plne jsem se soustredila na intenzivni studium,ktere mi zabralo cely pul rok (vikendove prednasky jsem absolvovala behem 3/4 roku predtim...). A potom jsem taky mela absolutni podporu sveho manzela, takze vecer nepocital s tim, ze bude pro nej pripravena vecere (maximalne nakoupene pecivo), taky jsem nezehlila pradlo a varila jsem dost jidla tak, aby zbylo alespon na 2 dny. Proste jsem si musela jasne stanovit priority, zamerit se na cil a hlavne se naucit hospodarit s casem a soustredit se. Zpetne musim rict, ze to bylo jedno z nejkrasnejsich obdobi behem rodicovske dovolene, studiem jsem se realizovala a procistila si hlavu. Ted uz se tesim na jaro a leto, az zacnu provazet na castecny uvazek, o vikendech budou hlidat babicky, v tydnu bude hlidat "teta", s kterou jsem se seznamila a nabidla ji obcasne hlidani deti jeste pred druhym porodem. Uprimne si myslim, ze staci se OPRAVDU ROZHODNOUT a jit do toho s plnym nasazenim, potom vsechno jde samo, i skloubeni pece o deti s praci nebo studiem. Velmi dulezita je potom taky psychicka podpora manzela a zajisteni hlidani deti. Preju hodne zdaru a stesti! M.