Názory k článku Vstup do života

I kdybys ale listovala jak zběsilá, nikde nenajdeš zmínku o tom, že by mi vadil kontakt mého dítěte se zdravotnickým personálem a že bych očekávala zdvořilý dotaz sestry před každým sáhnutím na dítě. Jsou zkrátka věci, které v běžné praxi nejsou možné nebo nejsou zatím ještě možné.

Proboha, a proč by to nešlo? Co konkrétně v tom vidíš za problém, že když sestra přijde za matkou, aby otevřela pusu a něco kvákla, než na dítě sáhne? Co tak strašného by se stalo, že zrovna tohle řadíš mezi věci, které "nejsou možné"? Upadla by sestře pusa, začala by doživotně koktat nebo proč to není možné? Poslední tři dny přemýšlím nad svými porody a nevyžádané sahání na dítě se mi dělo jenom při prvním porodu - v dalších dvou případech mi na děti nikdo jen tak nesahal. Sestra prostě přišla zeptala se: "Můžu vám pomoct s koupáním?... Přišla jsem se podívat, jestli už odešla smolka, mohu malého přebalit?... Je potřeba udělat odběry z patičky, až dokojíte, mohla byste přijít s miminkem na vyšetřovnu? ... Nepotřebujete s něčím pomoct?..." Když tak nad tím přemýšlím, i po porodech jsem dostala dítě do rukou ještě s pupeční šňůrou (kluka jsem si porodila skoro sama - hlavičku jsem zvládla sama a s ramínky mi PA pomohla - MMCH i v průběhu druhé doby porodní jí nebylo zatěžko mi říct, že teď mi pomůže s ramínky a pusa jí neupadla) a s ošetřením počkaly, než se s ním docicmám. Marně se snažím vybavit nějakou situaci, kdy by si u druhého a třetího porodu nějaký zdravotník vzal moje dítě, aniž já bych k tomu předem dala souhlas (ať už vyslovený nebo nevyslovený - třeba tím, že jsem jim to dítě sama podala). Naopak u prvního porodu jsem měla pocit, že dítě je majetkem nemocnice a já jsem tam maximálně v roli prosebníka o zapůjčení. Nicméně ta nekomunkativnost se netýkala jenom saháním na děti, ale stejně se dětské sestry chovaly i k maminám - třeba ke mne jedna sestra přišla a beze slova mě chňapla za prso, aby ozkoušla, jestli už teče mlíko :o/ Nicméně třeba i v té první nemocnici vzpomínám na jednu sestru, už dětnou maminu :o) která se mi automaticky nevrhala po prsou, ale které nebylo zatěžko říct něco ve smyslu "mohu vám upravit dítě u prsu?" nebo která mi nervala plačící dítě z náručí, ale která řekla "já bych vám ukázala, jak se klubíčkuje, když mi půjčíte miminko". Takže evidentně i v té první nemocnici by to šlo, kdyby se chtělo.

No Madelaine to je prave ta zahada. Jake to byly utoky? Rict nekomu, "Vas clanek se mi zda naivni" je totez, jako rict, "sestricka se neprovinila nicim jinym nez svoji naivitou".???

Nerozumim tomu, jak muzes nekoho respektovat, a zaroven oznacovat za hystericke neco, co ani nevis co je a jak se projevuje?

Monty, a ktere legislativni prekazky to konkretne jsou? Nejde spise o financni zajmy a mocenske paktovani G-P spolecnosti? Nejde o vyhoveni magistratu jejimu natlaku, protoze verejnosti je to celkem jedno?

Opravdu neexistuje velka FN na svete, kde se neodehravaji hruzostrasne pribehy, ktere maji koreni v nedostatku komunikace. Porodni domy a nezavisle PA jsou na tom s komunikaci o hodne lepe. Nic mene pestrost nabidky v jejich sluzbach tak vzacna jiz neni, jako bych rekla, ze i ucta klientovi je prosazovatelna i ve "fabrice".

Monty, dovolím si nesouhlasit. Platná legislativa má být dodržována i v nemocnicích. Protože to není žadná "speciální výroba", to je prostě (lépe měla by být)standardní kvalita. Doufám že nebudeš tvrdit, že ženy které jdou do porodnice ať ze zdravotních důvodů nebo kvůli pocitu že tam o ně bude lépe postaráno se mají vzdát svých práv?

Znovu se proto ptám co ve stávajících nemocnicích brání tomu aby byla dodržována práva rodičů a dětí?

Madelaine,

Pokud souhlasis s hlavni tezou Monty, ze kdo ma takove pozadavky jako Madla, Misa ci ja, at do porodnici neleze, jde o ten primitivizmus z hysterie, kterym sladka Monty pripsala Mise, aby udelala ji samou radost. Totiz rodime doma: nekdo z presvedceni ze je to nejlepsi, nekdo z presvedceni, ze v soucastne nabidce ustavnich sluzeb opravdu sve misto nenajdeme. Ale kazda domarodka musi pocitat s 13 procentni pravdepodobnosti, ze bude do porodnice prevezena. Tam ma jeste docela slusnou sanci, ze porodi prirozene, a o sve dite bude schopna se starat sama. Proc musi byt zbavena svych zakonnych prav a podridit se uniformnimu nemocnicnimu radu? Aby matky, kteri radej nechaji svoje deti sestram, se citily bezpecneji? Tohle pravo jim prece neopirame, az sestra se jich zepta, chcete miminko na noc? budete pritomna na odberu?, muzou rict, ze nechteji. Aby se nemusely s nikym porovnavat se? My se neporovnavame, dokud nas nekdo svym primitivizmem a urazkami neprovokuje.