Názory k článku Vstup do života

Lassie,
Chybou je brat kriticke prispevky jako ventilace momentalni frustrace.

za 1) kritika byla prilis vecna, a na rozsirenou praxi oprena, aby je by mozno oznacit za momentalni ulet labilnejsich osobnosti.

za 2)kritizujici osoby znam pomerne dobre, a to jsou osobnosti, ktere si dokazaly bez vetsi frustrace prosadit a zorganizovat se slozitejsi veci nez odlozeni ockovani.

A pokud jde o opravnenost adresatu kritiky, tak

upozornovat zakynku na chyby v organizace porodnice a otevrit ji jine perspektivy je naprosto legitimni. Jde o nezhodu ve predstavach o obcanske kulture: jeden tabor si zrejme mysli, ze lidi nejsou zodpovedni za nic, ani klientka, ani zakynka ani obcan, a veskere reformy prosadi taticek prezident, ministr zdravotnictvi, nebo nekdo jiny takovy, a druhy tabor si mysli, ze je to nejen prilezitost rozsirit rozhledy mlade zakynky, ktera neni zodpovednosti zbavena, ale i otevrit tema pro verejnost, ktere mineni posune veci dal.

Madelaine, nezvseobecnuj. Nerekla jsem nikomu konkretne, ze je neuroticka osobnost, jen naznacila jsem takovou moznost, kdyz tak se boji o nervy Lucky, ktera pry by mela se zhroutit z kritiky porodnictvi. Ja si myslim, ze normalne lidi se nehrouti od kritiky cehokoliv. V Nemecku jsem nevyrustala, ale o sebe mluvit nechci ani nicim se nevytahuji... O arogantni spolecnosti odpovedela jsem Lassie, totiz presne to pred tim psala: potkavala se s arogantnimi ucitelkami. Mam ji neverit? Kdyz jinak nez arogantnim tonem vyslovenou kritiku neslysela, pak ji ani neumi si predstavit.

Faktem je, ze nejste schopne zacitovat jedinou opravdu nespravedlivou anebo urazlivou frazu. Z meho prispevku urcite ne, jini byly tvrdsi, ale ne nespravedlive a ne takove, co by Lucka nemela by vedet, a co nebylo opreno o porodnickou realitu.

Od kdy muzeme se nadctiletou slecnou mluvit na rovinu, a poukazovat na nedostatky organizace v oboru, ktery studuje? Az dostuduje? Az bude mit par leta praxe v naprosto dehumanizovanym systemu, a na ty mimina, rvouci jak tury, ji bude neprijemne pomysleni? Nebo je to prava doba v dobe studii? Ja si myslim to posledni.

Jsi mi napsala, ze nase obhajoba prirozeneho se ti zda hystericka. Ja nevim jak chapes to "prirozene", jsem to pred chvili pro Monty vysvetlila, ale nejsem si jista, jestli vubec vis, o co stojim. Jsem hodne prekvapena narcenim z hysterickeho projevu od tebe, protoze argumentuji velice racionalne, jsem ochopna a schopna odpovedet na jakoukoliv otazku konkretne, citatem, odkazem a reci faktu. Neapeluji na absolutni pravdu, ani na spasu sveta, jen na to, co je naprosto legitimni pozadavek skupiny zen. Nepovazuji si za hysterku, si myslim, ze jsem naprosto vyrovnana a racionalni bytost. Samozrejme rozcili mne obcas lez ci drza blbost, ale koho ne? Takze se ptam te konkretne, co mas proti tomu, co jsem zde napsala, co se ty zda hystericke, ci neopravnene a od reality vzdalene?

Cizinko, těch příspěvků, zastávajících se autorky, tady bylo hodně. Myslím, že víc, než těch, které ji kritizovaly. Jestli chceš říct, že my všichni jsme neurotické bytosti, vyrostlé v arogantní společnosti, pak děkujeme za konstruktivní kritiku, bereme na vědomí. Buď ráda, že jsi vyrostla ve svobodné zemi, nezatížené minulostí (Německo??), a tudíž je tvůj názor zcela objektivní.

Znovu a snad už naposledy opakuji, že mně domorodky nevadí, naopak, a že hysterkou jsem tě nenazvala.
Vkládáš mně (i jiným) do úst věci, které jsem neřekla. Novorozence jsem nestudovala a netvrdím, že vím, jak se cítí. Já si jen dovolila říct, že i puberťáci můžou reagovat citlivě. Ty jsi studovala chování náctiletých? Podle tebe ovšem mají smůlu, protože vyrostli v blbé společnosti a jsou z nich neurotické bytosti. Řeknu to kamarádce, jejíž syn spáchal před půlrokem sebevraždu, protože možná někdo mávnul rukou nad jeho přecitlivělostí.

Libiku, pochybuji, že je nějaká uplakaná Lucinka. Nejspíš sem někdo hodil nějakou slohovku, aniž by to Lucinka vůbec tušila. Nicméně je škoda, že sem nemůže nějaký svůj postřeh k diskuzi ještě přihodit.
Chybou je brát tuto diskuzi jako válkou mezi dvěma tábory - jeden tábor nenechá na své dítě sáhnout, druhému je šumák, co se s jeho potomkem děje. Osobně jsem připravená si u druhého porodu prosadit své, např. odložení očkování. Také nehodlám nechat personál muckat mé dítě či odvézt ho kamkoliv a provádět mu cokoliv bez mého svolení. Ovšem nemyslím si, že je nutné si nějakou svou momentální frustraci vylévat na 17-leté nadšené žábě, která, jak jsem psala, možná ani netuší, že článek je zde otištěn.
Pokud zde autorka článku někde již reagovala, pak se omlouvám. Její příspěvek jsem nenašla.

Taky jsem si připadala v Motole jak na Václaváku, a vůbec to nebylo příjemný. ale když sem prosila o epidurální anestezii, nikdo neslyšel, ale ókukovat přišel kdekdo